KŘEPELA, P. Záložní zdroj se solárním dobíjením [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Předložená práce se zabývá populárním tématem přenosného akumulátorového zdroje se solárním článkem. Student se rozhodl zařízení realizovat pomocí několika specializovaných integrovaných obvodů, což je patrně nejjednodušší možný způsob, který je také nejméně flexibilní. Jelikož si téma student sám navrhl, očekával jsem aktivnější a především více tvůrčí přístup. Student například rezignoval na aktivní sledování bodu maximálního výkonu solárního článku nebo na automatickou detekci připojeného USB zařízení. V úvodu práce je uveden přehled existujících solárních článků a dostupných akumulátorů, chybí ale jasné zdůvodnění volby konkrétních typů. Následuje výčet a popis několika integrovaných obvodů vhodných pro konstrukci zařízení, v tomto případě ale bez jakéhokoliv zdůvodnění výběru konkrétních typů. Popis realizovaného zapojení je v podstatě pouze popis katalogového zapojení vybraných obvodů. Text obsahuje nepřesnosti a chybné údaje (např. údaje o tlacích v Li-Ion článku). Zvolené členění do kapitol je nevhodné, nepřehledné. Poslední část práce se zabývá měřením parametrů realizovaného zařízení. Závěry vyvozené z měření často nekorespondují se změřenými údaji. Pokles napětí při zatížení měniče student uvádí jako 0,8 V na 200 mA, přičemž dle změřené zatěžovací charakteristiky je to pouze 80 mV. Průběhy zvlnění změřené na výstupu měniče mají velmi neobvyklý průběh, který by si zasloužil komentář. Tyto průběhy je zvykem zobrazovat tak, aby bylo viditelných několik sepnutí hlavního spínače měniče (2-4 pracovní cykly měniče). Energie dodávaná solárním článkem je přímo úměrná množství dopadajícího záření. Proto mne překvapuje, že student uvádí předpokládanou dobu nabíjení článku při osvětlení 70 000 lux je jen asi o 25% kratší, než pro osvětlení 10 000 lux. Možné vysvětlení snad tkví v omezení výstupního proudu měniče použitého pro nabíjení akumulátoru ze solárního článku (viz graf na obrázku 22), což by ale výrazně degradovalo funkčnost zařízení. Tabulka 4 s časy předpokládaného chodu zařízení je zcela špatně (nekorektní vztah 11) a je alarmující, že si to student neuvědomil. Při uvažované 80% účinnosti přeměny energie, odběru 700 mA a výstupním napětí 5 V po dobu 5 h by musel mít článek o nominálním napětí 3,6 V kapacitu více než 6000 mAh!
Bakalářská práce se věnuje návrhu a konstrukci záložního zdroje se solárním dobíjením. Samotná práce je členěna do čtyř kapitol. Student se v práci zabývá analýzou komerčně dostupných součástek, jako jsou baterie či obvody nabíjení. Daná bakalářská práce je velice stručná a po formální stránce působí jako by byla sepsaná na poslední chvíli. Působí velice nepřehledně a obsahuje množství formátovacích chyb. Úvod na sedmi řádcích nepovažuji za dostatečnou motivaci pro předloženou práci. V práci se vyskytuje nejen velké množství gramatických chyb (shoda podmětu s přísudkem, skloňování přídavných jmen), ale také velké množství netechnických frází. Dále je uvedeno množství vzorců bez dostatečného vysvětlení veličin. Ze třiceti uvedených referencí nejsou všechny citovány. Dále se v práci vyskytuje fráze ‚zatížený zdroj‘. Dle mého názoru by bylo na místě uvést, o jakou zátěž se jedná (protože zatížení mobilním telefonem, který má své nabíjecí obvody je naprosto nesměrodatné). Tohle považuji za esenciální pro návrh zdroje. Teoretickou nabíjecí dobu 25 hodin solárního panelu také nelze považovat za vynikající. V závěru jsou uvedeny účinnosti měničů bez bližšího vysvětlení hodnot. Zadání práce však lze považovat za splněné, proto práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 73164