HORNÍK, M. Omezení vzájemné vazby elementů planárních anténních řad [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Student měl za úkol nastudovat příčiny vzniku vzájemné vazby mezi flíčkovými elementy v anténní řadě a navrhnout nebo využít stávající metodu pro snížení této vazby. Student provedl požadovanou rešerši dostupných technik potlačení, z nichž vybral dva přístupy, které zkombinoval a aplikoval pomocí numerických simulací. Simulované předpoklady byly ověřeny měřením vyrobených vzorků, které potvrdilo snížení vzájemné vazby mezi flíčkovými anténami. Zadání práce bylo zcela splněno. Student se řešení práce věnoval intenzivně a dosažené výsledky pravidelně konzultoval se zadavatelem zadání z firmy RETIA a.s. Text diplomové práce bohužel nekoresponduje s vynaloženým studentovým úsilí. Text postrádá jazykovou a formální kontrolu. Lze najít mnoho překlepů, gramatických chyb a typografických prohřešků. Kvůli nižší kvalitě zpracování navrhuji hodnocení 77/C.
Předložená práce se zabývá technikami snížení vzájemné vazby elementů anténních řad. Pozornost byla zaměřena na elementy tvořené čtvercovou flíčkovou anténou v konfiguraci 1 X 2. Práce se vyznačuje poměrně tvořivým přístupem ve zkoumání mechanismu přenosu/vazby mezi anténními elementy, a to vkládáním absorbérů mezi elementy, analýzou intenzity polí v místě jedno z elementů či změnou materiálových parametrů a rozměrů anténní struktury. Bohužel hlubší interpretace či závěry ze získaných výsledků nejsou v práci uvedeny. V další části práce je dokumentováno řešení snížení přenosu mezi anténními elementy kombinací EBG struktury a vícevrstvého substrátu. Jsou navrženy a realizovány dvě anténní řady, jejichž parametry jsou ověřeny měřením. V závěru je představen návrh anténní řady 1 X 8 s demonstrací vychylování svazku. Práci bych vytknul zejména nevhodné nebo přímo nesprávné značení složek polí a některých anténních parametrů. To v kombinaci s překlepy a dalšími nepřesnostmi vede ke špatně čitelným a obtížně pochopitelným formulacím. Z odborného hlediska nepovažuji použité metody zkoumání vzájemné vazby anténních elementů za vhodné. Vazba mezi anténami je realizována na rozhraní reaktivního a radiačního blízkého pole, a proto nelze jednu z antén odstranit a zkoumáním polí v daném místě získat relevantní informaci o mechanismu vazby mezi anténami. Dalším významným problémem práce je volba výchozí/referenční struktury, která dosahuje již poměrně nízké vazby mezi elementy okolo -17dB. Proto i při poměrně výraznému snížení přenosu zmíněními technikami na úrovně okolo -25dB není celkový přínos na výsledné parametry anténní řady znatelný. Cíle práce byly splněny a student prokázal schopnost samostatně řešit zadaný inženýrský problém. Předloženou diplomovou práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 151748