IURCHIK, A. Historická pojiva a možnosti jejich využití v současném stavebním průmyslu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2025.

Posudek vedoucího

Opravil, Tomáš

Student Aleksei Iurchik vypracoval svou bakalářskou práci na téma „Historická pojiva a možnosti jejich využití v současném stavebním průmyslu“. Ve své práci se zabývá možnostmi přípravy pojiv na bázi románských cementů připravených z kalů po vypírce vápence, které jsou modifikovány vhodnými příměsemi. Teoretická část práce se zabývá historickými pojivy se zřetelem na románský cement, zmíněn je i v současnosti nerozšířenější cement portlandský. Práce je členěna do kapitol, které na sebe logicky navazují. V experimentální části jsou představeny laboratorní a analytické postupy včetně instrumentace. Ve výsledkové části jsou popsány experimenty, jejich výsledky jsou následně komentovány a diskutovány. Použité zdroje nejsou vždy zcela správně interpretovány, jejich počet odpovídá typu závěrečné práce. Po jazykové stránce se práce řadí spíše ke slabším, obsahuje mnoho překlepů a špatných slovních tvarů. Komentáře výsledků a jejich diskuse by si rovněž zasloužily více pozornosti. Celkově bakalářskou práci hodnotím známkou B a doporučuji ji k obhajobě.

Posudek oponenta

Švec, Jiří

Bakalářská práce Alekseie Iurchika se zabývá historickými pojivy a jejich využitím v současném stavebním průmyslu. Zaměřuje se pak primárně na využití vápencové vypírky (tedy sekundární suroviny) pro přípravu románského cementu. Teoretická část se velmi stručně zabírá historickými pojivy a bohužel velmi stručně i primárním tématem, tedy románským cementem. Například se nezabývá hydratací ani moc podrobně jeho výrobou. Experimentální část je velmi stručná a není moc přehledně uspořádaná. Chybí informace o přípravě páleného CaO, i podrobnější informace, o nastavení prvotních testovacích výpalů, množství vzorků, velikosti tablet. atd. Je zmíněna velikost částic, ale v práci není nikde uvedena ani není nijak popsán proces homogenizace před výpalem, nebo mletí po něm. Fotky použitých přístrojů jsou zbytečné, anebo by alespoň měly zobrazovat přístroje skutečně použité na FCH. Výsledková část rozsahem splňuje požadavky bakalářské práce. Nicméně interpretace výsledků je dosti povrchní až někdy zavádějící. Prvkové složení a přepočet na oxidy není moc jasně vyjádřen a dosazení do výpočtů hydraulického modulu by mohlo být zpracováno přehledněji. Dále například u termické analýzy jsou zmateně vyhodnocovány křivky DTA a DTG. Kalorimetrická měření se zabývají jen obecnou reaktivitou a moc nezohledňují přispění jednotlivých fází. Bohužel nedošlo na studii hydratačních produktů, která by vhodně doplnila kalorimetrické měření. Obecně diskuze výsledků s literaturou či alespoň normovými postupy a je slabá. Zdroje použité v práci by mohly být aktuálnější a více zaměřené na románský cement. V zadání jsou zmíněny normové postupy nicméně v experimentální ani výsledkové části na ně není brán zřetel. Například také chybí vysvětlení volby záměsí a velikosti testovacích těles pro stanovení pevnosti. Jazyková úroveň práce je slabší s chybami, chybí seznam zkratek a některé nejsou používány konzistentně (TG/TGA apod.). V obsahu chybí kapitoly. A v anglických klíčových slovech je chyba v překladu slova pojivo. Závěr velmi stručně shrnuje dosažené výsledky a velmi odvážně z nich vyvozuje i perspektivu jejich využití v průmyslu. Práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 164622