PTÁČEK, M. Studium ovlivnění hydratace portlandského cementu působením zinku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.

Posudek vedoucího

Šiler, Pavel

Student poměrně dlouhou dobu chodil do laboratoře a zejména získáváním pórových roztoků získal cenné poznatky, které pomohou k lepšímu pochopení mechanizmu účinku zinku v cementu. Účinek zinku na hydrataci cementu je aktuální téma, kterým se v současné době zabývá hned nekolik výzkumných týmů na celosvětové úrovni. Bohužel student nedokázal získané poznatky z literatury a několika konzultací použít k lepšímu vyhodnocení a lepší diskuzi výsledků. Z tohoto důvodu také odevzdaná práce působí poměrně chaoticky. Práci doporučuji k obhajobě s hodnocením D/uspokojivě.

Posudek oponenta

Janča, Martin

Diplomová práce studenta Martina Ptáčka se zabývá studiem ovlivnění hydratace portlandského cementu působením zinku. Zinek patří ke sledovaným prvkům při výrobě cementu a to zejména z důvodů negativního působení při hydrataci cementu. V diplomové práci byly vybrány tři možnosti přidávání zinku. Ve dvou případech šlo o dobře rozpustné sloučeniny a v jednom případě se jednalo o hůře rozpustný oxid zinečnatý. Kromě vzorků s čistým cementem byl sledován vliv zinku také u cementů směsných. Ty byly připravené z čistého portlandského cementu s příměsí strusky nebo jednoho ze dvou používaných popílků. Teoretická část zevrubně popisuje hydrataci cementu, neobsahuje však žádný popis již známých hydratačních mechanismů, které mají pro posouzení vlivu zinku na hydrataci zásadní vliv. Nepovažuji za vhodné, aby diplomová práce začínala kapitolou portlandit ve které je hydratace cementu popsána dvěma rovnicemi a v kapitole hydratace cementu zcela chybí. Teoretická část dále popisuje minerální příměsi a používané analytické metody. Práce obsahuje dostatečné množství českých i zahraničních publikací. Lze však dohledat několik faktických a formálních nepřesností. Například kapitola 2.4 Popílky rozděluje popílky do čtyř kategorií, které nejsou běžné a bohužel ani neodkazují na zdroj, odkud bylo toto rozdělení čerpáno. V experimentální části práce jsou všechny grafy v angličtině a v kapitole 3.4 TGA nemá graf titulek a obsahuje zbytečná zdrojová data. Členění textu působí občas zmatečně, zejména v kapitole 4.1 Rentgenová difrakce, která obsahuje velké množství tabulek s měnícími se měřenými fázemi. V závěru student stručně shrnuje dosažené výsledky, kde porovnává retardační účinek jednotlivých sloučenin zinku na základě tvorby portlanditu, aktivační energie a množství zinku v pórovém roztoku. Práce obsahuje velkou spoustu překlepů a typografických chyb. V průřezu celé práce pak student často u chemických vzorců nevěnoval pozornosti tomu, co má být napsáno dolním indexem. Diplomovou práci hodnotím známkou D.

eVSKP id 117829