BELICA, A. Speciální asynchronní motory malého výkonu. [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Předmětné téma považuji za obtížné, zejména proto, že v ústavu neexistuje žádný příklad elektromotoru s plným rotorem. Student Andrej Belica se s tímto problémem vyrovnal velmi dobře - podařilo se mu objevit literaturu, provést návrh funkčního modelu malého stroje s plným rotorem. Pravidelně konzultoval postup práce s vedoucím, přihlížel k připomínkám. Díky velkému pochopení a vstřícnosti pracovníků ATAS Elektromotory Náchod se podařilo vyrobit funkční model (i když na poslední chvíli) a změřit. Diplomová práce splňuje zadání v celém rozsahu a mohu ji doporučit obhajobě.
Předložená diplomová práce má rozsah 58 stran plus 9 stran příloh. Práce obsahuje úvod a sedm kapitol včetně závěru. Neformálně lze práci rozdělit do dvou částí. První část se zabývá teoretickým popisem asynchronních strojů a druhá část se zabývá návrhem asynchronního motoru s plným rotorem. V příloze jsou zpracovány výsledky měření vzorku motoru s plným rotorem, který byl vyroben podle návrhu provedeného v diplomové práci. Grafy, které jsou v příloze, by se daly provést i lépe. Porovnání mezi naměřenými charakteristikami a charakteristikami, které by se dali sestrojit v rámci návrhu stroje, chybí. V práci se vyskytuje celá řada odborných chyb, nepřesností a zavádějících tvrzení. Např. na str. 16 autor uvádí, jak pomocí náhradního schématu určit mechanický výkon třífázového asynchronního motoru. Ve vztahu (1.1) správně uvádí, že mechanický výkon stroje (při zanedbání mechanických ztrát) odpovídá výkonu na odporu R2*(1-s)/s. O dva řádky níže se však uvádí, že vnitřní mechanický výkon stroje by se měl rovnat výkonu na odporu R2/s, což není pravda. Takto vypočtený výkon odpovídá součtu mechanického výkonu a Joulových ztrát ve vinutí rotoru. Obr. 10 na str. 26 by měl demonstrovat princip lineárního asynchronního motoru. Na obrázku je ale stroj s permanentními magnety. Při návrhu asynchronního motoru s plným rotorem se autor dopustil několika chyb. Na str. 47 se pokouší vypočítat ztráty v železe v rotoru. Autor uvádí, že k výpočtu použil data pro plechy M1000-100A, odkaz uvedený za tímto tvrzením je v seznamu použité literatury označen jako katalogový list plechů M700-50A, po kliknutí na internetový odkaz u tohoto zdroje se otevře katalogoví list plechů M270-35A. Sama myšlenka použít katalogové údaje nějakých plechů pro výpočet ztrát v plném rotoru je zcestná. Navíc autor neuvádí, jakou uvažoval rotorovou frekvenci, ale vzhledem k vysoké hodnotě měrných ztrát šlo zřejmě o 50 Hz, což je opět zcestné. Takto vypočtené ztráty autor na str. 48 ztotožnil s Joulovými ztrátami v rotoru a použil je k výpočtu skluzu při využití výkonu procházejícího vzduchovou mezerou. Tento postup je opět zcestný. Autorem vypočtené ztráty v železe odpovídají hysterezním a vířivým ztrátám v rotoru složeném z plechů a to ještě pravděpodobně při frekvenci 50 Hz a nelze je ztotožnit s Joulovými ztrátami v plném rotoru i když jsou způsobeny vířivými proudy. Při výpočtu velikosti odporu, který reprezentuje ztráty v železe, autor používá magnetizační proud, stejně jako při výpočtu magnetizační reaktance. I když z Obrázku 29 je zřejmé, že uvažoval paralelní řazení těchto prvků a tedy by jimi neměl procházet totožný proud, viz str. 48 vztahy (5.84) a (5.85) a Obrázek 29. Otvory pro nýty, které drží statorový svazek pohromadě, jsou nevhodně umístěny do osy drážek, viz str. 42. Obvykle se umisťují do osy zubů. V Grafu č. 4 v příloze se autor pokouší určit mechanické ztráty a ztráty v železe ze zkoušky naprázdno. Autor postup nijak blíže nepopisuje, ale zřejmě není proveden správně. Např. mechanické ztráty se mají určovat ze závislosti součtu mechanických ztrát a ztrát v železe na druhé mocnině napětí. V práci se chybně používá celý příkon naprázdno. I přes uvedené nedostatky práce splnila všechny body zadání a lze ji doporučit k obhajobě.
eVSKP id 91256