ŠŤASTNÁ, K. Studium dekompozice organické hmoty v půdě pomocí metody "čajových sáčků" [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021.

Posudek vedoucího

Enev, Vojtěch

Bc. Kateřina Lišková se ve své diplomové práci zabývala studiem dekompozice organické hmoty (OM) v půdním ekosystému za použití stále hojněji využívané metody tzv. čajových sáčků. Za tímto účelem byla studentkou navržena metodika fyzikálně-chemické charakterizace produktů dekompozice organické hmoty, jelikož původní práce, která nám byla inspirací, se výhradně opírá pouze o hodnocení hmotnostního úbytku OM čaje v průběhu dekompozice. Proto byly studentkou navrženy jak termální metody (TG a EA), tak i metody spektrometrické, zvláště pak infračervená spektrometrie s Fourierovou transformací. Okrajovou částí, ne však méně významnou byla v této DP podrobná charakterizace půdní matrice a rovněž i její OM, kam zpravidla řadíme huminové látky. V tuto chvíli mohu Kateřinu Liškovou pochválit zejména za to, jakým způsobem se chopila poměrně z časového a experimentálního hlediska náročné izolace HL, která jak se ukázalo, velmi pěkně doplnila získané výsledky z dekompozice OM zeleného čaje. Jinými slovy, následná fyzikálně-chemická charakterizace jednotlivých frakcí HL doplnila tuto DP o informace, které blíže ilustrují v jaké „kondici“ se nacházela půda v niž probíhala dekompozice OM. Hlavní důraz byl kladen na získání relevantních fyzikálně-chemických charakteristik OM, které by v sobě přímo odrážely aspekty, jakými dochází k dekompozici OM zeleného čaje. Díky tomu dostáváme představu, jaké bio-sloučeniny jsou v procesu humifikace prvotně využívány k jejich transformaci na HL případně na jejich jednotlivé stavební jednotky či dokonce na tzv. signální biomolekuly, které jsou využívány ve společenství mikroorganismů a rostlin. K tomuto účelu byly studentkou navrženy vhodné instrumentální techniky a metody, jako je termogravimetrická a elementární analýza, stanovení celkových polyfenolů dle Foulin-Ciocaulteho metody a v neposlední řadě i infračervené spektrometrie. Na prvním místě musím Kateřinu Liškovou pochválit především za to, že ve čtvrtém ročníku nepromarnila drahocenný čas a plně se začala věnovat experimentální činnosti (jak v laboratoři, tak i na pokusné ploše, kde byly čajové pytlíky inkubovány), a proto bylo vedení této DP pro vedoucího nestresující, a to z důvodu nejistých zítřků vzhledem k probíhající pandemie. V průběhu řešení této diplomové práce studentka prokázala experimentální zručnost a samostatnost, k práci vždy přistupovala zodpovědně a velmi pečlivě. Dále bych rád podotknul, že determinace polyfenolických sloučenin v průběhu dekompozice OM se ukázala, jako jedna ze stěžejních metod, která přispívá k pochopení, tak složitého dynamického procesu, jako je humifikace. Mimo jiné u Kateřiny Liškové oceňuji, že se při psaní této práce nebála samostatně interpretovat získaná experimentální data a vyvozovat z nich logické závěry. Dále jako vedoucí, který Kateřinu Liškovou vedl již v bakalářském studijním programu mohu konstatovat, že se studentka stala velmi kvalitním chemikem, jak v oblasti laboratorní práce, tak i interpretace naměřených dat s jistým kritickým nadhledem. Možných konzultací bylo studentkou využíváno v plné míře, což se projevilo vždy správnou interpretací experimentálních výsledků. Jelikož studentka úspěšně složila přijímací zkoušky na doktorský studijní program, tak se dá očekávat, že v následujícím studiu na FCH VUT bude toto zajímavé téma dále podrobně prostudováno. Jako vedoucí této DP mohu říci, že se již dnes těším na naší budoucí spolupráci v rámci Dis.P a navazujícího studia. Předložená diplomová práce dle názoru vedoucího beze zbytku splnila cíle, které byly vytyčeny v zadání, proto ji navrhuji ohodnotit stupněm „výborně“ (A).

Posudek oponenta

Sedláček, Petr

Předložená diplomová práce Bc. Kateřiny Liškové se zabývá studiem dekompozice organické hmoty v půdě s využitím metody „čajových sáčků“. Téma práce považuji za zajímavé, dobře korespondující se zaměřením absolvovaného studijního programu a metodu, na kterou se práce zaměřuje ve své experimentální části, za velmi nekonvenční a inovativní nástroj studia půdní organické hmoty. Práce má standardní rozsah (49 stran textu bez referencí a formálních částí), je logicky tématicky členěna a je psána čtivou formou. V úvodních kapitolách (Úvod, Teoretické základy) autorka jednoznačně prokázala, že se velmi dobře orientuje v teoretických souvislostech studované problematiky. Text je formulován s vlastní autorskou invencí, což je příjemnou změnou oproti notoricky se opakujícím formulacím, se kterými se v teoretických kapitolách podobně zaměřených studentských pracích čtenář běžně setkává. V textu této části jsem našel jen velmi málo formálních nebo věcných nedokonalostí (např. nekompletní vzorek apatitu na str. 9, Dragunovův vs. Dragunovovův strukturní vzorec – str. 16, chybějící odkaz na zdroj u obr. 6, zdvojený odkaz na referenci [28] u tabulky 4). Osobně bych také ocenil, kdyby autorka využila kapitolu Úvod nejen k seznámení s technikou čajových sáčků, ale také k vysvětlení širší motivace řešení tématu práce. V kapitole Současný stav řešené problematiky autorka předkládá přehledně zpracovanou a poměrně rozsáhlou (5 stran) aktuální rešerši odborných studií, které se zaměřují na téma vlivu aplikace půdních kondicionérů na kvalitu půdní organické hmoty a na experimentální studium její dekompozice se zaměřením na výhody metody čajových sáčků oproti jiným využívaným technikám. Také text této části práce čtivý, snad s výjimkou posledního odstavce (str. 28), kde se na srozumitelnosti textu nepříznivě projevilo poněkud otrocké přeložení některých složitějších odborných výrazů („prostorově explicitní rámec mikrobiálního modelování“). Experimentální náplň práce tvoří charakterizace organické hmoty v půdě, do níž byly aplikovány čajové sáčky za účelem studia dekompozičních procesů, a dále komplexní strukturní a fyzikálně-chemická analýza organické hmoty čaje po různé doby této aplikace. Množství experimentů, které byly v rámci práce realizovány, dle mého názoru spíše překračuje rámec běžného rozsahu diplomové práce. Výsledky experimentů jsou přehledně prezentovány - vytkl bych pouze chybějící TGA termogramy pro ostatní časy aplikace s výjimkou 6 měsíců, které jsou v textu komentovány, ale v práci jsem je nenašel – a podrobně a správně diskutovány. Autorka se nevyhnula několika formulačním či věcným chybám (např. chybné velikosti pórů použitých filtrů na str. 31 (45 um) a 32 (0,45 nm)), což je ovšem u práce tohoto rozsahu zcela pochopitelné. Také závěry práce prezentované v závěrečné kapitole jsou srozumitelné a vedou k doporučení techniky čajových sáčků jako cenného nástroje dekompozičních studií v půdě. Z formulačního pohledu bych v této kapitole upozornil pouze na nevhodné slovní spojení „termální degradace“. Předloženou diplomovou práci považuji za velice zdařilou. Představuje jednoznačný přínos k současnému stavu poznání v oblasti jejího zaměření, text práce je zároveň skutečným autorským dílem. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm „Výborně (A)“.

eVSKP id 131408