HŘÍBEK, Š. Synchronizace času protokolem IEEE1588 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Zadání práce vycházelo z potřeby prověřit reálnost využití dvoujádrové platformy STM32H pro účely synchronního sběru dat a přenosu těchto dat. Zadání vycházelo z předpokladu, že výrobce ST Mikroelectronics deklaruje pro tuto platformu podporu standardu IEEE1588. Součástí zadání proto bylo seznámit se s platformou, operačním systémem reálného času a na jednoduché aplikaci využívající operační systém reálného času ověřit funkčnost a případnou přesnost synchronizace. Student se řešení práce chopil iniciativně, na řešení pracoval systematicky, dlouhodobě a pečlivě. Bez problémů realizoval první část zadání a vytvořil na bázi operačního systému jednoduchou demonstrační aplikaci, která měla být základem pro ověření přesnosti synchronizace distribuovaného systému. Bohužel se v průběhu řešení ukázalo, že ačkoliv je tato platforma vybavena HW podporou pro IEEE1588 a funkčními knihovnami pro komunikaci přes Ethernet, tak softwarová podpora pro IEEE 1588 implementována vůbec není a není ani vhodná dokumentace, která by umožnila nebo usnadnila přenos knihoven z STM32F na STM32H. I přes to, že se nepodařilo IEEE1588 zprovoznit a ověřit přesnost synchronizace lze konstatovat, že diplomová práce splnila svůj účel a je přínosná tím, že ukázala nutnost orientovat se na jinou platformu. Ty body zadání, které bylo možné splnit byly splněny. Pouze ta část posledního bodu zadání, která požaduje zdokumentování problémů v případě neúspěchu je velmi stručná, což souvisí s tím, že autor velmi dlouho usiloval o nalezení funkčního řešení a na podrobné zdokumentování toho, na čem snaha o zprovoznění knihoven z STM32F vázne, již nezbylo dostatečné množství času. Při hodnocení práce je nutné zohlednit to, že platformy STM32H a STM32F jsou velmi komplexní a autor by pravděpodobně pro vyřešení problému musel získat mimořádně hluboké a detailní znalosti Ethernetového rozhraní obou platforem, což v rámci standardní diplomové práce není příliš reálné. Hlavní spíše formální chybou autora zaměřeného na výsledek tak, je že kapituloval příliš pozdě a nezbylo mu dostatečné množství času na podrobné zdokumentování neúspěchu. Autor prokázal iniciativní přístup, samostatnost, schopnost nastudovat značné množství nové dokumentace, vykazoval dlouhodobě dobré pracovní nasazení, průběžně konzultoval a odevzdaná práce má velmi dobrou úroveň. Doporučení autora orientovat se při snaze využít IEEE1588 spíše na platformu STM32F jsou přínosné pro řešení výzkumného projektu. Práci doporučuji k obhajobě.
Úkolem pan Hříbka bylo prozkoumat standard IEEE 1588 a vytvořit systém, který vzorkovanému signálu z AD převodníku přiřadí časovou značku a odešle přes rozhraní Ethernet. Teoretické kapitoly o časové synchronizaci hezky shrnují danou problematiku, avšak čekal bych detailnější popis a uvedení limitních parametrů v závislosti na způsobu implementace. Kapitoly vlastnosti a konfigurace kitu popisují nastavení relevantních modulů daného vývojového kitu pomocí frameworku Cube MX. Zde by také bylo vhodné uvést možnost konfigurace i pomocí STM LL knihoven. Možná i kapitoly nerozdělovat. Také u popisu změn propojek na vývojovém kitu bych očekával výňatek ze schématu, aby bylo jasné, jak dané propojky ovlivní zapojení. Kapitola s popisem vybrané PTP knihovny uvádí moduly této knihovny s popisem funkcí. Zde bych ocenil modulový diagram a blokový diagram zobrazující s čím a jak knihovna v systému interaguje. Kapitola 7 obsahuje popis demo příkladů jednotlivých modulů, ze kterých by měla být vytvořena cílová aplikace, přičemž jednotlivé příklady představují pouze základní práci s těmito moduly. V kapitole vyhodnocení výsledků a překážek se autor odkazuje hlavně na nedostatečnou oficiální podporu, přičemž i uvádí, které části se povedly implementovat. Zde bych očekával i detailnější popis překážek, např. které funkce nebo registry jsou zdrojem problému. Ačkoliv se nepodařilo naplnit původní cíl, přinesla práce souhrnný popis PTP protokolu, vybrané knihovny a tvorby FreeRTOS aplikace na dané platformě. Otázkou je, zda by bylo přínosné použití LL frameworku namísto Cube MX a detailnější průzkum dalších PTP knihoven. Práce obsahuje minimum překlepů, chybějících nebo zdvojených slov. Jinak jsem po formální stránce nenašel nedostatky.
eVSKP id 159898