MIŠKOLCI, M. Polymerní nanokompozity pro interiérové části automobilů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2009.
Práce na zajímavé téma byla zpracována překotně v časovém presu, čemuž odpovídá i kjejí kvalita. Pokud by se student věnoval problematice dlouhodoběji, lze očekávat mnohem zajímavější výsledky s dobrou praktickou aplikovatelností.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | C | ||
Studium literatury a její zpracování | B | ||
Využití poznatků z literatury | C | ||
Kvalita zpracování výsledků | C | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
Závěry práce a jejich formulace | C | ||
Využívání konzultací při řešení práce | B | ||
Celkový přístup k řešení úkolů | C |
Téma otěruvzdornosti a odolnosti polymerních materiálů vůči poškrabání v interiéru a exteriéru automobilů je aktuální a palčivou otázkou automobilového průmyslu. Jeho řešení není jednoduché pro množství proti sobě jdoucích materiálových vlastností. Bakalářská práce je zaměřena na modifikaci polykarbonátu mikro- a nano-plnivem na bázi skla. Sledován je jeden parametr kompozitů, modul pružnosti, neboť jeho změnou lze předpokládat změnu odolnosti vůči poškrabání. Zadání práce je velmi zajímavé, ale nebylo zpracováno zcela dobře ve smyslu souvislostí. Teoretická část poněkud vybočila ze zadání - je příliš obecná. Chybí příklady polymerních a/nebo kompozitních materiálů používaných do interiérů automobilů. Určitě měly být vysvětleny pojmy "otěruvzdornost" a "odolnost vůči poškrabání" včetně běžně užívaných metod požívaných v automobilovém průmyslu k hodnocení otěru a škrábanců. Pokud mají být charakterizovány tahové vlastnosti polymerních materiálů, určitě by měla být uvedena tahová křivka polymeru (tažného a křehkého) s přesným popisem. Členění experimentální části není logické a přehledné. Detailně sice byla popsána příprava vzorků, ale chybí podstatné informace, jako podmínky tahových testů, rozměry testovaných tělísek nebo materiálové hodnoty pro výpočty modulu. Tyto jsou uvedeny až kapitole výsledky a diskuze, některé ovšem nepřesně (str. 21, podkapitola 4.1.1, rychlosti deformace). Není možné polemizovat nad podmínkami měření zakotvených v normě! Pro srovnání je nutné si tuto vyhledat. V části výsledky a diskuze je naprosto nepřípustná interpretace výsledků na obr. 4, str. 24. Výsledky je možné interpretovat formou grafickou i výčtem hodnot. Není důvod je oddělovat. Závěr je formulován docela dobře, přehlédneme-li formální chyby. Bohužel až zde jsou uvedeny teoretické předpoklady a bližší souvislosti, které měly být v teoretickém přehledu. Výtky a doporučení k formální stránce práce: 1. Práce má zbytečně podrobné členění podkapitol. 2. Často se vyskytuje nesprávné skloňování v českém jazyce. 3. Odkazy na literaturu, obrázky a symboly pro procenta jsou v textu umístěné nesprávně. 4. Rovnice se neumísťují do psaného testu; pro přehlednost je třeba jejich číslování! 5. Naměřená data je nutné uvádět s reálnou přesností! Přes všechny výtky je práce s cílem zlepšit otěruvzdornost polykarbonátu dobře rozpracovaná. Je zřejmé, že na bakalářské úrovni je orientace v dané problematice nesnadná. Na základě uvedeného hodnocení klasifikuji práci stupněm C (dobře) a doporučuji ji k obhajobě.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Kvalita zpracování výsledků | D | ||
Splnění požadavků zadání | C | ||
Logické členění práce | C | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
Využití literatury a její citace | C | ||
Úroveň jazykového zpracování | C | ||
Formální úroveň práce – celkový dojem | D | ||
Závěry práce a jejich formulace | C |
eVSKP id 18921