ZEMAN, M. Automatické nastavení parametrů objektivu a orientace kamery [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.
Zadání této práce lze rozdělit do dvou hlavních bodů. Prvním úkolem bylo vhodné nastavení parametrů objektivu - zoom, fokus a clona. Druhý bod spočíval v natočení kamery tak, aby se zvolený cíl nacházel ve středu snímku. Zadání lze hodnotit jako poměrně časově i odborně náročné. Vyžadovalo nastudování algoritmů předzpracování a segmentace obrazu, parametrů a ovládání redukce objektivu a vybraných motorů pro natáčení kamery. V neposlední řadě dobré programátorské schopnosti. Pan Zeman sice splnil všechny jednotlivé body zadání, ale s výsledky jeho práce nemohu být zcela spokojena. Podstata prvního bodu zadání spočívala především v návrhu postupu, který by v co nejkratším čase (na co nejméně snímcích) nastavil zvětšení a zaostřil na objekt tak, aby ten zabíral 40% snímku. Oba parametry (zoom a fokus) je přitom nutné nastavovat společně. Nemá cenu příliš ostřit, když ještě není nastaveno zvětšení, na druhou stranu nelze přesně zjistit plocha objektu, pokud není snímek ostrý. Bohužel z dokumentu ani z vytvořeného kódu není definice postupu příliš patrná. V dokumentu chybí zhodnocení časové náročnosti (počet potřebných snímků a prováděných operací) pro různé scény (objekt v různé vzdálenosti). Navíc zvolený postup ostření - naprahování a následná detekce hran s vyhodnocením počtu bodů hran není správný. Druhý bod zadání, nastavení orientace kamery, spočíval nejdříve ve zprovoznění vybraných motorků. Tento krok znamenal pro studenta bohužel velké zpoždění díky drobným chybám při nastavování parametrů komunikace (Matlab, sériová linka PC, převodník RS232/485, protokol pro řízení motorů). Jako sledovaný terč si vhodně zvolil čárový kód, který díky množství paralelních hran umožňoval snadnou detekci. Natočení kamery je pak postupně (po stejných krocích) měněno dokud terč není přibližně ve středu snímku. Toto směrování šlo jistě řešit i elegantněji a rychleji. Celý řídicí program je řešen v prostřední Matlab. Vytvořený kód je strukturovaný do několika dílčích funkcí. Je ale hůře čitelný i přes několik komentářů a lze rozpoznat autorova menší zkušenost s programováním a algoritmizováním. Na druhou stranu oceňuji snahu pana Zemana napsat si sám většinu, v Matlabu již i implementovaných, funkcí, což jistě vedlo k hlubším znalostem a pochopení základů zpracování obrazu. Pan Zeman přistupoval k řešení práce zodpovědně a s velkým nasazením. Povaha úlohy vyžadovala její řešení z velké části v laboratoři, proto mohu objektivně zhodnotit množství vynaloženého času a vlastní přínos studenta. Výsledky práce jistě dokládají bakalářské schopnosti.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění zadání | C | 35/50 | |
Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | A | 19/20 | |
Formální zpracování práce | D | 13/20 | |
Využití literatury | C | 7/10 |
Cílem práce bylo doplnit algoritmus pro automatické nastavení parametrů kamery o sledování terče v prostoru kamery pomocí natáčení kamery, změny ohniskové vzdálenosti a ostření. Zadání lze odborně i časově charakterizovat jako středně náročné. Student v úvodu práce popisuje použité vybavení pracoviště včetně komunikačních protokolů. Trochu neobratně a neuceleně se jeví časté přecházení mezi teorií (i když tématicky vztaženou) a konkrétními parametry jednotlivých komponent. Také je podle mého názoru zbytečné popisovat teorii prahování nebo aplikace konvoluční masky. Na straně 17-18 student píše o postupu, kdy je obraz nejprve prahován a poté aplikována konvoluční maska pro detekci hran. V této podobě (v tomto pořadí) algoritmus bude pracovat jen velmi omezeně. Obrázky z realizace ukazují, že bylo použito správné pořadí. Prahování má však v tomto místě jednu nevýhodu - dochází ke ztrátě informace a v některých specifických případech tato skutečnost může způsobit nenalezení lokálního maxima ostrosti obrazu. V závěru práce je jako by vytržena z kontextu ukázka ekvalizace histogramu na obrázku se sportovně založeným mladíkem. Zdrojový kód (histogram.m) i výsledný histogram (obr. 8.2.) ovšem poukazují na gamma korekci a ne ekvalizaci histogramu. Cíl práce se však přes všechny výtky dá považovat za splněný. Formální stránka práce je na středně dobré úrovni stejně jako obsahová. Student prokázal bakalářské schopnosti a práci doporučuji k obhajobě před komisí.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Odborná úroveň práce | D | 30/50 | |
Splnění požadavků zadání | C | 15/20 | |
Interpretace výsledků a jejich diskuse | D | 12/20 | |
Formální zpracování práce | D | 6/10 |
eVSKP id 22144