NEJERÁL, M. Návrh vytápění a větrání pro rekonstruovaný rodinný dům [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudek vedoucího

Charvát, Pavel

Diplomová práce, kterou vypracoval Michal Nejerál, je zaměřena na návrh systému vytápění a větrání pro rekonstruovaný rodinný dům. Téma diplomové práce navrhl sám diplomant, a to se pozitivně projevilo na jeho přístupu ke zpracování práce. Návrh otopných a větracích soustav v případě rekonstruovaných domů zpravidla přináší jistá projekční omezení. Instalace podlahového vytápění nemusí být možná bez současného zvětšení světlé výšky stávajících dveřních otvorů. Stejně tak může být problematická dodatečná instalace větrací soustavy. Po úvodním upřesnění obsahu a cílů práce postupoval diplomant samostatně, a to jak při návrhu technických řešení, tak při provádění potřebných výpočtů a zpracování výkresové dokumentace. Pro vytápění domu navrhl diplomant dva zdroje tepla, kotel na kusové dřevo a plynový kondenzační kotel. Plynový kotel poskytuje vysoký komfort obsluhy a kotel na kusové dřevo má pozitivní vliv na celkovou spotřebu primární neobnovitelné energie. Pro zlepšení energetické efektivity a komfortu obsluhy doplnil diplomant kotel na dřevo zásobníkem tepla. Větrání domu je zajištěno pomocí rovnotlaké větrací jednotky. V rekonstruovaném domě zůstal zachován ohřev teplé vody pomocí elektrického akumulačního ohřívače vody. Pro snížení spotřeby primární neobnovitelné energie zhodnotil diplomant případné využití solárních fotovoltaických panelů. Na konzultace s vedoucím byl diplomant vždy připravený a zpravidla si jen nechal odsouhlasit vlastní navržená řešení. Diplomovou práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Hejčík, Jiří

Cílem předložené diplomové práce bylo navrhnout otopnou soustavu a větrací systém pro rekonstruovaný rodinný dům a zvážit možnosti využití obnovitelných zdrojů energie. První část práce věnoval diplomant návrhu větracího systému, kdy pro větrání objektu zvolil rovnotlaký větrací systém s centrální jednotkou a rekuperací. Rozvod vzduchu je navržen s využitím distribučního boxu a flexibilního plastového potrubí. Větrání odlehlých místností, kterými jsou WC a koupelna v přízemí, je řešeno lokálně, a tedy bez rekuperace. Pro zvolený systém provedl diplomant výpočet jednotlivých potrubních tras a jejich vyvážení. Další část práce je věnována stanovení tepelných ztrát objektu a návrhu rekonstrukce otopné soustavy. Pro potřeby domu navrhl student dva zdroje tepla. Hlavním zdrojem je kotel na kusové dřevo o jmenovitém výkonu 16 kW, který je doplněn akumulační nádrží. Zdrojem pro přechodné období je plynový kondenzační kotel o výkonu 4,3 kW – 12,7 kW, který je přímo napojen na otopnou soustavu. Distribuce tepla do místností je zajištěna navrženou dvoutrubkovou otopnou soustavou o teplotním spádu 55/45, která je osazena deskovými otopnými tělesy v pobytových místnostech a topným žebříkem v koupelně. Poslední část práce je věnována využití obnovitelných zdrojů energie, kdy student uvažuje s využitím fotovoltaických panelů pro pokrytí spotřeby elektrické energie větrací jednotky a přípravu teplé vody. Pro tyto účely vybral student vhodnou plochu střechy, na kterou navrhuje umístit fotovoltaické panely o výkonu 2 kWp. Z předložené práce je patrné, že se student s daným tématem vysloveně „popral“. Výpočty jsou provedeny dle platných norem, nicméně jejich zpracování je nepřehledné a dosažené výsledky obtížně ověřitelné. V práci je uvedena řada vzorců, u kterých jsou popsány jednotlivé veličiny a někde i veličiny, které se ve vzorci nevyskytují, např. parametr v_leak v rovnici (9) na str. 28. Nicméně mi chybí vzorové výpočty, včetně dosazení. Postrádám také lepší okomentování navržených řešení a zdůvodnění voleb systému. U větracího systému mi chybí popis uvažovaných provozních stavů, z nichž za základní považuji současný chod větrací jednotky a digestoře s přímým odtahem. U otopné soustavy mi není jasný způsob fungování plynového kotle v přechodném období, kdy minimální výkon kotle je 4,3 kW, přičemž návrhový tepelný výkon budovy je 5 514 W (viz tabulka 22, str. 33). Celkově je návrh otopné soustavy nepřehledný a zmatečný, neboť mezi jednotlivými etapami návrhu dochází ke změně hodnot (parametrů), bez jakéhokoliv komentáře, přičemž se mění zásadní parametry jako je tepelný výkon, průtok a maximální přetlak v soustavě. Zklamáním je pro mne také kapitola o využití obnovitelných zdrojů, jež je „odbyta“ použitím fotovoltaického systému, který je navržen na základě měsíční energetické bilance, přičemž není zohledněno časové rozložení spotřeby v průběhu dne. Student v předložené práci splnil cíle dané zadáním, tedy navrhl systém větrání a vytápění pro rekonstruovaný rodinný dům. V případě otopné soustavy však zvolené řešení nepovažuji za vhodné, neboť tak, jak je interpretováno v práci, bude jen omezeně funkční a dle mého názoru i značně neefektivní. I přesto však doporučuji práci k obhajobě a hodnotím ji stupněm D.

eVSKP id 132756