KOPECKÁ, E. Matematické modely pro monitorování hlavních zařízení tepelné elektrárny [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.
Předložená diplomová práce je zeměřena na matematické modely pro monitorování hlavních zařízení tepelné elektrárny. Úvodní část je rešeršní, avšak hlavní náplní práce je sestavení regresního modelu vybraného zařízení - kondenzátoru. Sestavený matematický model studentka verifikuje na reálných datech z provozních měření, na základě kterých vyhodnocuje poruchy nebo nestandardní stavy tohoto zařízení. Práce je zpracována na velmi dobré úrovni, svědčí o dobré orientaci studentky v dané problematice. Předloženou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou výborně/A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Předložená diplomová práce se zabývá tvorbou empirického modelu kondenzátoru tepelné elektrárny. V úvodu jsou shrnuty důvody pro tvorbu takových modelů a jejich praktické využití. Kondenzátor je komponenta elektrárny s největším vlivem na celkovou účinnost. V první části studentka popsala tepelné cykly (Carnotův, Rankine-Clausiúv), porovnala ideální tvar se skutečně dosahovaným, zmínila způsoby zvýšení účinnosti (carnotizace). Na straně 13 je nepřesně zmíněno přihřívání páry. Přihřívána je výstupní pára z VT dílu turbíny, po přihřátí proudí do ST dílu. Ve druhé části je poměrně detailně vysvětlen způsob modelování zařízení a procesů, regresní analýza, kritéria použití dat. Dále je popsán kondenzátor a jeho účel. Zmínka o průsaku vzduchu není zcela přesná. Kondenzátor je instalován přímo pod parní turbínou (je prakticky její součástí), spojení je velmi těsné. Problematická jsou další potrubí zavedená do kondenzátoru přes expandéry – odvodnění, vypouštění atd. Při tvorbě empirického modelu kondenzátoru byly použity parametry-regresory se zásadním vlivem na jeho chování. V dokumentu mohlo být detailněji popsáno proč jsou vybrány zrovna tyto tři a ne např. množství kondenzátu. Diplomová práce je zpracovaná na solidní úrovni. Naplnila cíl popsat důvody a způsoby tvorby matematických modelů. Poměrně bohatý je i seznam zdrojů, ze kterých byly poznatky čerpány. K předkládané práci nemám zásadnějších připomínek.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 148593