KUZNÍK, P. Vzájemná korelace mechanických vlastností hydrogelů na mikro/makro-úrovni zkoumaná pomocí mikroskopu atomárních sil a oscilační reometrie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2023.

Posudek vedoucího

Smilek, Jiří

Pavel Kuzník se ve své práci zaměřil na nelehký úkol a to studium mechanických vlastností hydrogelových systémů na lokální úrovni pomocí mikroskopu atomárních sil (AFM). Výsledky z AFM následně koreloval s klasickým přístupem – oscilační reometrie. Jeho úkol byl obtížný také v tom, že se jednalo o studium mechanických vlastností hydrogelů v jejich nabotnaném stavu, což představuje naprosto unikátní práci. Nutno poznamenat, že se s tímto úkolem popasoval na výbornou. V rámci své bakalářské práce shromáždil ucelený balíček dat pro hydrogely s různým typem (i stupněm) síťování a zároveň se mu podařilo zoptimalizovat techniku AFM ke studiu mechanických vlastností hydrogelů na lokální úrovni. Oceňuji také, že provedl statistickou analýzu svých výsledků pomocí základních statistických testů. Pavel Kuzník přistupoval k řešení experimentálních problémů vždy cílevědomě a s nadšením. Pravidelně konzultoval výsledky své práce, stejně jako experimentální postupy se svým vedoucím a konzultantem. Celkový přístup k řešení bakalářské práce hodnotím velmi pozitivně. V některých případech je práce psaná příliš osobitě s některými „neodbornými“ či familiárními výrazy. Z tohoto důvodu je nutné mírně snížit hodnocení Kvality zpracování výsledků a závěry práce na B – velmi dobře. Nejedná se o kritiku, spíše o pobavení a svědčí to o tom, že student byl pro své téma skutečně zapálený. Věřím, že navazující práce podobného charakteru bude i z tohoto pohledu již na výborné úrovni. Pavla Kuzníka je nutné za jeho práci pochválit. AFM ke studiu hydrogelů v nabotnané fázi je jak na pracovišti studenta, tak obecně i v odborné literatuře, využíváno velmi sporadicky. Pavel ovšem svou prací ověřil, že stanovení mechanických vlastností hydrogelů na lokální úrovni je možné a z pozice vedoucího předpokládám, že i v budoucnu hojně využívané. Optimalizované postupy budou sloužit jako podklad pro navazující výzkum v této oblasti. Pevně věřím, že Pavel ve své navazující diplomové práci bude opět rozvíjet techniky AFM ve studiu hydrogelových systémů. Bakalářskou práci Pavla Kuzníka hodnotím stupněm „A – výborně“ a doporučuji ji k obhajobě.

Posudek oponenta

Szabová, Jana

Bakalářská práce Pavla Kuzníka se zabývá korelací mechanických vlastností gelů na mikro a makro úrovni, které jsou zkoumány pomocí mikroskopu atomárních sil a oscilační reometrie. Již na úvod musím podotknout, že toto téma není jednoduché a je plné výzev, se kterými se student popasoval výborně. Teoretická část i současný stav řešené problematiky obsahuje velké množství informací, které čtenáře uvedlo do děje a zároveň studentovi pomohlo k diskutování získaných výsledků. Pozitivně hodnotím i množství statistických metod, které byly v práci použity a pomohly k určení správných závěrů. Celkově je práce logicky členěna s minoritním množstvím překlepů. V závěru student dokonce i navrhuje další možné postupy, které by mohly pomoci při řešení této problematiky. Nicméně k celé práci mám několik poznatků, které nijak nesnižují vysokou úroveň této bakalářské práce. Slouží hlavně jako rady pro zpracovávání dalších závěrečných prací. V celé práci se vyskytuje několik slov se špatným skloňováním (např.: adheze místo adhezi na str. 8, byl použit AFM místo byla použita AFM na str. 26 apod.). Zároveň bych studentovi doporučila psát kratší věty, které pomáhají čtenáři s lepší orientací v textu – např. na str. 9 je věta na 5 řádků. Poslední doporučení z jazykové stránky je používání rozdílných slov se stejným významem – např. ve větě na str. 19 se 3x objevuje slovo „druh“. Mám také několik poznatků z oblasti typografie. Pokud se cituje více zdrojů na konci odstavce, tak správný formát je tento [1, 4] nikoliv tento [1], [4]. V celé práci není ani jeden fungující křížový odkaz. Pokud už se student odkazuje na obrázek či tabulku, tak pouze textem nikoliv fungujícím odkazem. Studentovi bych do budoucna jejich používání výrazně doporučila – práce je poté lépe provázaná. Zároveň grafy ve výsledcích nesplňují kritéria pro technické grafy – jsou ohraničené. V tabulkách není udržován stejný trend v zápisu tisíců, kde někde jsou odděleny mezerou a někdy ne. Chtěla bych také upozornit studenta na správný způsob zapisování výsledků který je (13 368 ± 1 687) Pa a nikoliv 13 368 ± 1 687 Pa. V celé teoretické části jsou pouze dva obrázky. Do budoucna bych doporučila používání více grafických výstupů, které pomáhají čtenáři s vizualizací a pochopení problematiky. Na str. 27 a 28 student na dvou místech se zmiňuje o nosnících stejného druhu. Doporučuji napsat o nosnících jednou a „pořádně“ ať je případné dohledávání informací jednodušší. V rámci bakalářské práce došlo ke splnění všech zadaných cílů a bakalářskou práci Pavla Kuzníka navrhuji k obhajobě s hodnocením B.

eVSKP id 147425