VÝLET, M. Elektronicky nastavitelný zdroj napětí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Student měl realizovat malý nastavitelný zdroj napětí (DC-DC měnič) použitelný jako zdroj předpětí pro detektor ionizujícího záření. Zadání student splnil pouze částečně. Prototyp zdroje student sice oživil, ale po provedení základního měření došlo k selhání zdroje a student již nebyl schopen zdroj znovu zprovoznit, a to ani kompletním osazením další desky. K původně požadované druhé (vylepšené a odladěné) verzi designu se tak student nedostal. Při výběru možných topologií zvolil celkem správně blokující měnič, uvítal bych ale důkladnější analýzu dalších řešení (například zvyšující měnič + nábojová pumpa), ne pouze stručnou zmínku. Podobně při výběrů řídicího obvodu se omezil na vedoucím doporučený obvod, intenzivněji se věnoval až výběru dalších součástek (transformátor, polovodičové spínací prvky). Vybraný operační zesilovač pro zpětnou vazbu sice vyhovuje, ale je drahý, a jeho volba není zdůvodněna. V sekci věnované simulacím jsou prezentovány Bodeho křivky pro různé zátěže a hodnoty kompenzačních prvků ve zpětné vazbě. Bohužel z nich není jednoznačně patrná hodnota fázové bezpečnosti, u některý křivek je patrné velmi chaotické chování fáze, někdy i tendence k oscilacím na poměrně nízkých kmitočtech (hluboko pod šířkou pásma zpětné vazby). Toto není nijak komentováno. Některé grafy jsou navíc patrně omylem zkopírovány pro různá měření (obr. 2.3, 2.4, 2.6 a 2.7). Taktéž nejsou komentovány očividné oscilace v simulovaných časových průbězích. Změřené závislosti mají neočekávaný charakter (účinnost, zvlnění výstupního napětí, zatěžovací charakteristika), což vzbuzuje pochybnosti o správnosti metody měření (ta není zdokumentována). Formálně je práce spíše na průměrné úrovni, rušivě působí prázdná místa i celé stránky. Předložená práce nedokládá dobré znalosti studenta v dané oblasti, je zjevné, že například některým druhům analýz nerozumí.
Předložená bakalářská práce se zabývá návrhem napěťového měniče pro specifickou aplikaci. Konkrétní požadavky a parametry nejsou zahrnuty v zadání práce, takže bych očekával podrobnější rozbor cílové aplikace a požadovaných parametrů. Autor však těmto informacím věnuje pouze jediný odstavec v úvodu práce. Dále se autor věnuje povrchnímu popisu existujících řešení a výběru topologie měniče. Následující výběr nejdůležitějších komponent měniče je již pečlivější, kdy autor ve všech případech srovnal parametry celé řady typů součástek. Nicméně je zde autor v kontradikci u výběru transformátoru s poměrem 1:24. V předchozí kapitole je však uvedena volba poměru 1:20. Výběru řídicího integrovaného obvodu měniče nebylo zřejmě věnováno téměř žádné úsilí, protože je zmíněn pouze jediný zvolený typ na doporučení vedoucího práce. U výsledků simulací, které celkově nejsou příliš podrobně popsány, se musím pozastavit především nad obrázkem 2.14, který zobrazuje časový průběh výstupního napětí, ale není nijak komentován. Časový rozsah je zde pouze 5 ms, během kterých očividně není napětí zcela ustálené, a v porovnání s průběhy uvedenými dříve je zobrazený časový úsek nepochybně příliš krátký. Popis postupu návrhu postrádá zdůvodnění některých kroků, například jak byl zvolen spínací kmitočet, či jak byl navržen obvod pro řízení výstupního napětí. O něco kladněji mohu zhodnotit popis návrhu desek plošných spojů, kde student zdařile aplikuje zásady návrhu spínaných měničů a celkově je design desky asi nejpovedenějším výsledkem z celé práce. V poslední části práce, která je věnována oživení a testování prototypu, se student potýkal s několika problémy, které se mu však podařilo odstranit. Poté přechází k měření parametrů. Zde však není uvedena žádný postup měření, či alespoň využité měřicí přístroje. Uvedené výsledky tedy lze interpretovat nanejvýš jako orientační. V průběhu měření bohužel došlo k autodestrukci prototypu a z časových důvodů již student nestihl vyrobit nový, takže nebylo možné podrobněji proměřit chování zpětné vazby, což student v práci komentuje. Nicméně poslední bod zadání, který vyžaduje spektrální analýzu a případné další potlačení rušení generovaného samotným zdrojem, již v práci nijak zmíněn není. Po formální stránce je práce spíše podprůměrná. Student neupravil nevhodné výchozí nastavení šablony, místy využívá desetinných teček namísto čárek a u některých výrazů chybí popis symbolů. Rozsah práce je spíše menší (mnoho místa je vyplněno obrázky). Po jazykové stránce bych vytkl časté využití neformálních či nepřesných vyjádření (např. "nemám důvod se ochuzovat o možnosti", "ale neměl by mít problém i s vyšší frekvencí"). I přes to, že většinou zdrojů v práci jsou datové listy součástek, je práce s literaturou dostatečná. Vzhledem k tomu, že jádro zadání bylo splněno, ale práce jinak vykazuje mnoho nedostatků, ji doporučuji k obhajobě s návrhem 54 bodů - E (dostatečně).
eVSKP id 167862