ŠMÉRALOVÁ, E. Hydratace biokolidů - kalorimetrická studie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.

Posudek vedoucího

Klučáková, Martina

Diplomantka byla postavena úkol prostudovat hydrataci několika biokoloidů různými metodami. Práce byla časově náročná a vyžadovala velkou pečlivost. Časová náročnost měření a zpracování dat jsou zřejmě důvodem, proč diplomantka nediskutuje rozsáhleji dosažené výsledky. Po celou dobu řešení diplomantka přistupovala k práci zodpovědně a samostatně. Konečné zpracování je dle mého názoru i po stránce slohové a gramatické na dobré úrovni. Doporučuji práci hodnotit stupněm A.

Posudek oponenta

Pekař, Miloslav

Diplomová práce Ester Šméralové se věnuje průzkumu možnosti studia hydratace vybraných tuhých biomateriálů dvěma kalorimetrickými metodami; doplňuje je třetí technikou, která rovněž patří mezi termoanalytické metody. Byly vybrány dva základní typy materiálů přírodního původu, které ve vodném prostředí tvoří koloidní soustavy a které jsou předmětem zájmu pracoviště, na kterém práce vznikla. Jedním typem jsou huminové látky, druhým vybrané polysacharidy. Práce je založena na standardním využití vybraných technik – perfúzní mikrokalorimetrie, diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC) a termogravimetrie – na uvedené materiály; v případě DSC šlo o aplikaci po přídavku vody, v ostatních, zjednodušeně řečeno, o interakce s vodou v plynné fázi. Výstupy použitých technik jsou stručně srovnány. Práce je psána pěkně a přehledně, nedostatky, které přece jen unikly pozornosti, jsou zmíněny dále. Těžiště práce spočívalo v experimentální činnosti, která byla poměrně rozsáhlá a časově náročná, byť ve výsledku vedla k několika tabulkám s číselnými údaji, příkladům grafických výstupů z použitých technik, tedy ke zdánlivě menšímu stránkovému rozsahu práce. Podrobné grafické výstupy z řady měření pak tvoří přílohu diplomové práce. Diplomantka se snažila porovnat výsledky získané různými technikami, nicméně tato, závěrečná, část práce mohla být hlubšího záběru. Teď tedy několik konkrétních kritických připomínek. Překlepů jsem našel velmi málo, příkladem je „živit“ namísto „živin“ na str. 8. Zřejmě automatizovaný systém odkazování na obrázky vede k pravopisným chybám při odkazování se na obrázky – zde nemají být velká písmena („Obr....“). Na str. 13 se tvrdí, že hyaluronan je nabitý díky velkému množství karboxylových a hydroxylových skupin v jeho struktuře – v prvém případě lze souhlasit, u hydroxylů dost pochybuji, že by byly za fyziologických podmínek ionizovány. Obr. 10 na str. 26, alespoň v tištěné verzi, neříká celkem nic a je tak zbytečný. O studiu hydratace např. polysacharidů pomocí DSC (postupem zmražení-rozmražení) existuje spousta prací, v diplomové práci je nutně jen omezený výběr, nicméně bývalo by bylo dobré na to poukázat a informovat čtenáře, proč zrovna tento výběr. Zajímavé by bylo i srovnání termogramů změřených během této práce s těmi publikovanými, pokud jsou dostupné. V práci se používá, zejména při popisu provádění experimentů, pojem suchý vzorek. Teprve později, při čtení termogravimetrické kapitoly 4.2, čtenáři dojde, že vzorky zřejmě nebyly před měřeními vysušovány, ale že to znamená výchozí, práškový vzorek, na pohled suchý, který ovšem obsahoval jistou vlhkost. Diplomantka odvedla kus samostatné, především experimentální práce, zadání je možno považovat za naplněné a práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 115211