ŠRÁMEK, J. Řídicí modul pohonu dveří [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Zadání diplomové práce pocházelo z firmy Starmon a cílem bylo vyvinout řídicí modul pro pohon dveří. Vyvinutá elektronika má sloužit jako náhrada stávajícího řešení, které nevyhovuje. Vzhledem k cílové aplikační oblasti se autor práce kromě obvyklých výzev musel vypořádat i s problematikou vývoje elektrických zařízení podle technických norem pro drážní aplikace. Autor musel při návrhu respektovat zvýšené požadavky na spolehlivost a nemohl opomenout, že v případě selhání dveřního systému může dojít ke zranění nebo úmrtí osob, a tedy musel při koncepčním návrhu respektovat i skutečnost, že ačkoliv řešení funkční bezpečnosti není součástí diplomové práce, tak výsledný firemní produkt bude mít přesah do oblasti funkční bezpečnosti. Zadání svým rozsahem a náročností patří mezi náročná, kvalita zpracování je na vysoké úrovni, byť části dokumentující návrhu elektrického zapojení by si zasloužil zdokumentování návrhu, tj. volby součástek, výpočtem. Autor se při řešení seznámil se s celou řadou norem platných pro drážní aplikace, splnil všechny body zadání, citovaná literatura je v přiměřením rozsahu. Rozsah odevzdaného díla je nadprůměrný. Je nutné vyzdvihnout, že náročnost zadání a rozsah realizačních prací neměl negativní dopad na kvalitu dokumentační části, což dokládá, že autor pracoval celou dobu systematicky, svědomitě, iniciativně a řešení si v čase dobře naplánoval. Navíc autor po celou dobu řešení pracoval velmi samostatně. Jako vedoucí práce hodnotím tuto diplomovou práci i přes drobné nedostatky stupněm A, neboť autor při jejím řešení i kvalitou vypracování prokázal výborné inženýrské schopnosti a také schopnost vypořádat se s poměrně komplexní problematikou.
Práce bakaláře Jiřího Šrámka o rozsahu 83 stran textu je strukturována do 35 stran teorie, 48 stran praktické realizace, bez tištěných příloh. Svým rozsahem odpovídá nadprůměrné zátěži kladené na studenta UAMT, než je obvyklé. Student používá ve své práci velmi dobře literaturu, která je hojně citována. V literatuře je použito dostatečné množství knižních zdrojů. Práci mohu označit jako původní. Práce je členěna logicky. Student v práci popisuje použitou teorii i své výsledky přehlednou formou. Práce má dobrou formální úroveň, ikdyž obsahuje sporadické překlepy (zejména v místech označení SVPWM a SPWM věty nedávají smysl, než si člověk uvědomí že někde je třeba přehodit 'V'), místy jsou chybné rovnice (rov 3.8 je zkopírována ale nepřepsána), tabulky (tab 4.2 proházené položky). Z technického hlediska je práce na velmi dobré úrovni, ikdyž na některých místech student zamlčuje skutečnosti, které mohou výrazně ovlivnit výsledek. Např v kap 4.2.5 popisuje moment setrvačnosti dveří, ale neudává moment setrvačnosti samotného motoru, v rovnici 5.28 určuje "časovou konstantu senzoru" z periody vzorkování měření, přičemž v popisu fyzické realizace (kap 6.3) má filtr se zlomovou frekvencí přesně vyčíslenou 129Hz. Dovoluji si tvrdit, že simulovaný model vůbec neodpovídá skutečné realizaci, a tudíž je návrh regulační smyčky pomocí metody symetrického optima neplatný. I student vpráci uvádí, že fyzicky musel změnit integrační konstantu, která vyšla z metody SO o několik řádů. Tento nedostatek ale nepovažuji za výrazný problém, protože zákazník si nakonec nepřál použití vektorového řízení s proudovou zpětnou vazbou, takže tato teorie není ve fyzické realizaci použita. Z konstrukčního hlediska snižuje kvalitu pár detailů, například umístění transilu paralelně s varistorem, bez oddělovací impedance mezi nimi, což snižuje účinnost ochrany před EMC (transil by měl být až za FL1). Dále v práci popisuje použití izolovaných zdrojů, ale ve výřezech v práci jsou zdroje třísvorkové. V kapitole 6.14 popisuje 7segmentový multiplex, ale nikde nevidím rezistory omezující proud LED displeje. Dovoluji si tvrdit, že mikrokontroler obsluhující LED displej má v tomto zapojení proudy porty použitými pro obsluhu displeje za hranicemi katalogových údajů a jeho životnost nebude vysoká. V práci chybí vyobrazení kompletního schématu / případně plošného spoje v nějaké čitelné podobě, v přílohách je pouze kicadový projekt, který jsem ve starší verzi nedokázal načíst. Z 3D vyobrazení spodní strany plošného spoje usuzuji, že výřezy schemat v práci uvedené nejsou aktuální, a plošný spoj je vytvořen na základě již opravených problémů během procesu výroby. Tuto skutečnost nemám jak ověřit. Přiložený kód na CD je čistý, je z něj jasně zřetelná funkce, bude se dobře udržovat. Student musel vyvinout značné úsilí k zašedění všech proprietárních části kódu, které jsou duševním vlastnictvím firmy (cca 5% řádků ve všech souborech obsahuje komentář PROPRIETARY se smazaným či nahrazeným kódem). I tak se jedná o vcelku rozsáhlý projekt převyšující standardní náročnost, která je obvyklá na UAMT. Student splnil zadání ve všech bodech. Z práce usuzuji, že student získal hluboké znalosti v oblastech norem, regulátorů, návrhu plošných spojů, tvorby firmware i software. S přihlédnutím k rozsahu práce je možné většinu výšeuvedených nedostatků zanedbat. Práce svědčí o nadprůměrných inženýrských schopnostech diplomanta. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 142688