BALLAYOVÁ, K. Vliv vodíku na vlastnosti materiálů a vrstev [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2022.

Posudek vedoucího

Štěpánek, Roman

Předložená práce se zabývá vlivem vodíku na vlastnosti materiálu. Jedná se o rešeršní práci shrnující dosavadní poznatky o působení vodíku, zaměřující se především na jev vodíkové křehkosti u slitin železa, niklu, ale i pokročilejších materiálů, jako např. slitiny titanu nebo slitiny s vysokou entropií. Autorka se nejprve věnuje historii problému vodíkové křehkosti a poté shrnuje dosavadní poznatky o výše uvedených materiálech. V posledních částech práce se autorka věnuje prevenci vodíkové křehkosti, především pomocí nanášení ochranných vrstev na inkriminované materiály a případnému vlivu vodíku na tyto vrstvy. Přestože práce jako taková nepřináší téměř žádné nové poznatky, jedná se o vcelku přehledný text shrnující současné poznatky o problematice vlivu vodíku. Samotná práce je logicky dobře uspořádána, bohužel obsahuje značné množství formálních a typografických chyb. Autorka projevila při vypracování práce značnou míru samostatnosti a velmi dobře si poradila i s vcelku rozsáhlými anglickými podklady. Práce splňuje zadané cíle a rozsah a proto ji doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením B.

Posudek oponenta

Pantělejev, Libor

Předložená práce se zaměřuje na vysoce aktuální téma vlivu vodíku na vlastnosti materiálů. S ohledem na typ práce (rešeršní) lze považovat zvolený přístup k uchopení tématu za adekvátní, kdy předloženou práci lze jistě použít jako zdroj vstupních informací potřebných pro hlubší studium problematiky. Autorka se v jednotlivých kapitolách věnuje jednak interakci vodíku resp. prostředí s obsahem vodíku s různými materiály vč. jeho vlivu na mechanické vlastnosti. Práce také obsahuje informace o povrchových úpravách a možnostech prevence ve vztahu k negativnímu působení vodíku, kdy čerpala z celkem 59 literárních zdrojů. I) Výše uvedená pozitiva však značně degraduje stylistická úroveň zpracování textu, kdy práce obsahuje řadu pravopisných chyb, a také nevhodně zvolená organizace textu práce. Níže uvádím částečný výčet prohřešků: Od str. 3 dále – Ponechávání jednopísmenných předložek nebo spojek na konci řádku je zásadním prohřeškem proti konvencím daných ČSN 01 6910/2014 – Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory. Od str. 4 dále – Číslování rovnic je uvedeno na jiném řádku než vlastní rovnice a za rovnicí chybí čárka, či tečka (záleží na tom, jde-li o konec věty, či její pokračování). V této souvislosti, je nutno uvést, že následující první písmeno ve slově „kde/Kde“ se musí řídit právě tím, jde-li o pokračování věty, či o větu novou. Od str. 5 dále – Používání poznámek pod čarou je minimálně nezvyklé. Rozsáhlá prázdná místa na konci stránek působí rušivě a je nutno lépe pracovat s organizací textu. Od str. 6 dále – Používání spojovníků místo pomlček. Chybějící mezery mezi při psaní odkazu na obrázek (obr.2, místo obr. 2). Od str. 7 dále – Používání méně formálního „taky“ místo formálnějšího „také“ by se nemělo v závěrečných pracech objevovat. Od str. 6 – Používání zdvojeného nadpisu kapitol, jednou česky jednou anglicky, navíc jiným typem písma navíc s odsazením řádku je nestandardní a rušivé. Od str. 9 dále – Časté vynechávání tečky za zkratkou Obr. v popisu obrázků. Od str. 12 dále – Uvádění čísla obrázku bez následujícího popisku s tím, že vlastní popisek/popisky jsou uvedeny na dalších řádcích, není vhodné. Str. 13, Kapitola 7. 1 – Špatné zalamování řádků, což způsobuje mezery mezi dvěma slovy téměř na šířku celého řádku. Od str. 15 dále – Obdobně, uvádění překladu anglických výrazů (když už je uváděn) by měl být součástí popisku, nikoli ve formě separátního výčtu pod vlastním popiskem obrázku, navíc s jiným formátováním vč. odsazení atd. Str. 24 a 25 – Vysvětlení anglických výrazů, které jsou, a mají být součástí popisku obrázků je rozděleno na dvě strany. Popisek musí být vždy celý na stejné straně jako daný obrázek. Od str. 28 dále – chybné číslování obrázků a nesoulad s vlastním textem práce. Str. 32 – Text pod popiskem obrázku není zarovnán do bloku jako ostatní odstavce, byť k tomu není důvod. Str. 45 – Bibliografie – Zdroje by měly být citovány striktně dle ISO 690, vč. počtu stránek v případě knižních zdrojů apod. II) V textu práce se také objevují překlepy, zdvojená slova, či slova, která ve větě nemají být vůbec, či vhodná slova chybí (pravděpodobně artefakty po revizi textu), případně se vyskytují nevhodně zvolené výrazy – str. 11, 17, 18, 19, 20, 28, 30, 31, 37, 39. Na str. 24 autorka nedoplnila číslo obrázku, na nějž se v textu odkazuje (uvedeno pouze obr. xx). III) Dále se ukazuje, že autorka používá nesprávných termínů při popisu výsledků experimentů, které nejspíše přebírá z cizojazyčné literatury, případně jde o nepochopení odborného textu: Např. na str. 9 – text vysvětlující šíření trhliny v případě FCC oceli bez vlivu vodíku, a v případě tvorby hydridů. Popis není dobře volen (plastizace špice trhliny vs. štěpení), kdy ze souvisejícího obr. 4 je patrné, že trhlina se rozšiřuje vlivem štěpení hydridu na její špici, nikoli štěpením „matrice“ vlastního materiálu. Na str. 17 hovoří o provádění zkoušky tahem na vzduchu, aby pak na str. 18 v popisku obr. 9 tvrdila, že se jedná o provedení zkoušky „v inertním prostředí“ apod. Také na str. 17 zaměňuje popis jednotlivých částí obr. 9, kdy na obr. 9b je možno pozorovat interkrystalické porušení s výskytem nízkoenergetického tvárného porušení, zatímco kvazištěpení je viditelné a označené až na obr. 17c. Na str. 20 hovoří o „pevném roztoku“, tj. anglický výraz „solid solution“, nicméně v českém jazyce je správný výraz „tuhý roztok“ a studentka se s tímto výrazem jistě setkala na FSI v řadě „materiálových předmětů“. Str. 23, Poznámka pod čarou – „ ..statické zatížení je nahrazeno zatížením, které má za následek…“ o jaké jiné zatížení by se mělo jednat, když jde o zkoušku tahem? – Nevhodná formulace. Str. 25, obr. 16 a dále: V angličtině se používá výraz „stress-strain curve“, v češtině je ale požíván výraz „tahový diagram“, není možné překládat doslovně. Str. 26, obr. 17 a příslušný text – „…ke zvýšení meze kluzu a meze průtažnosti…“ – autorka používá dva různé výrazy pro popis téhož, navíc terminus technicus je jen a pouze dle příslušné normy „mez kluzu“. Str. 29, obr. 19 (dle ozn. v práci) – neúplný popisek osy Y. Str. 38, obr. 28 (dle ozn. v práci) – neúplný popisek osy Y. Str. 40, obr. 29 (dle ozn. v práci) – „Strain“ není prodloužení, ale deformace. IV) V rešeršním typu práce očekával lepší komentář literárních výsledků např.: Str. 10 – Autorka uvádí: „Výsledky jsou demonstrovány na obr. 5.“, nicméně už není vůbec uvedeno, co z příslušného obrázku vyplývá, tj. jaký má vliv konkrétní typ hranice na změnu kohezní energie při měnící se koncentraci vodíku – očekával bych alespoň základní kvantifikaci. Str. 26, obr. 17 – Chybí mi lepší komentář dopadů vodíkování na mechanické vlastnosti stabilní a metastabilní HEA, přičemž dopad na tažnost materiálu je z tahových diagramů velmi významný. Str. 32, obr. 22 (dle ozn. v práci) – není vysvětlena zkratka TDS – tj. o jakou analýzu se jedná, předpokládám „Thermal desorption spectrometry“ Str. 35, obr. 24 (dle ozn. v práci) – postrádám informaci, o jaký se jedná substrát, na nějž byl povlak Ni nanášen. Přes uvedené výtky považují předloženou práci za zajímavou a doporučují ji tímto k vlastní obhajobě. V rámci obhajoby by měla studentka odpovědět na níže uvedené dotazy:

eVSKP id 139687