DOSEDĚL, T. Kompenzace jalového výkonu průmyslového odběratele [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Bakalářská práce Tomáše Doseděla je zaměřena na problematiku kompenzace jalového výkonu průmyslových odběratelů. Student nejprve zpracoval rešerši dostupné literatury s vazbou na platnou legislativu. Následně je na jednoduchém příkladu předveden vliv kompenzace na velikost úbytku napětí a na velikost ztrát. V praktické části je na základě zadání z průmyslu rozebrán stávající stav, na základě dodaného tříměsíčního měření jsou určeny penalizace za nedodržení účiníku a je zpracován návrh kompenzačního zařízení. Následně je proveden jednoduchý rozbor návratnosti investice. S ohledem na krátkou dobu návratnosti (do 1 roku) jej však považuji za zcela postačující pro rozhodnutí o investici. Bakalářská práce je zpracována na velmi dobré grafické úrovni. Student pracoval samostatně, na konzultace chodil připraven. Cíle práce byly splněny. Připomínky: - práce obsahuje překlepy a gramatické chyby, - str. 15, Obr. 2-1 a Str. 18, Obr. 2-3 – chybné označení činného a jalového výkonu ve formě fázorů, - str. 24, Obr. 3-5 – nelze souhlasit s tvrzením, že úbytek napětí (rozdíl velikostí napětí na začátku a na koci vedení) při stavu znázorněném na obrázku je roven 0, - str. 43, vztah 10.1 – Pi není okamžitá hodnota výkonu ale střední hodnota výkonu za čtvrthodinový interval, - str. 49 – student provádí jednoduchý zkratový výpočet. Není však zřejmé, jak jsou zařízení uspořádána a ve kterém místě je uvažován zkrat. Toto by bylo vhodné u obhajoby vysvětlit na schématu.
Bakalářská práce svým rozsahem plně splňuje zadání a z hledisky struktury je vhodně zpracovaná. Z práce lze vidět, že student zpracovával kapitoly s ohledem na praktický návrh kompenzačního zařízení průmyslového odběratele, tudíž lze vysledovat vzájemnou provázanost teoretické a praktické části práce. Po jazykové stránce jsem až na drobné překlepy jako např. víše místo výše (str. 26) neshledal výraznějších pochybení. Co se týká formálního a grafického zpracování, to až na drobné nedostatky splňuje požadavky na technický text. Vytknul bych jen špatné řazení symbolů v Seznamu symbolů a zkratek. Řazení se provádí vždy abecedně, nejdříve velké znaky latinky, poté malé znaky a poté velké a malé znaky řecké abecedy. Na Obr. 2-1 a stejně tak i na Obr. 2-3 je ve fázorovém diagramu výkonů špatné označení veličin jalového a činného výkonu. Z Obr. plyne, že se jedná o fázory. Ve skutečnosti je fázorem pouze veličina komplexní výkon, kde jeho reálnou a imaginární částí je činný a jalový výkon. Dále je špatné tvrzení na str. 43. Pi není okamžitý, ale průměrný výkon za čtvrthodinový interval. Jelikož student správně uvádí na str. 46, že tg počítal pro návrh kompenzačního výkonu z naměřených činných a jalových výkonů, nemohl tudíž vycházet ze vzorce (2.11), kde je počítána tangenta úhlu z činné a jalové energie. Celkově práci hodnotím jako zdařilou až na málo citací v textu a na některá nepřesná technická tvrzení, nemající výrazný vliv na odbornost práce. Především oceňuji technicky správné řešení návrhu stupňovitě spínaného kompenzačního zařízení, správný postup při výpočtu cenové přirážky dle cenového rozhodnutí ERÚ a následný výpočet návratnosti investice zákazníkovi po instalaci kompenzačního zařízení. Práci doporučuji k obhajobě
eVSKP id 65928