LANGR, P. Vanadové články jako zdroje a akumulátory energie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Úkolem studenta v diplomové práci, zadané ústavem elektrotechnologie FEKT VUT v Brně, bylo seznámit se s problematikou vanadových oxidačně redukčních průtočných článků a tyto proměřit metodou impedanční spektroskopie v různých stavech nabití. Byl sestaven náhradní elektrický obvod a z naměřených dat byly vypočítány parametry jednotlivých prvků v různých stavech nabití pro kladný i záporný elektrolyt. Práce je součástí rozsáhlejšího výzkumu a po uvedení do souvislostí s dalšími měřeními bude cenným příspěvkem. Student využíval možností konzultací poměrně zřídka, což je vzhledem k distanční formě studia do jisté míry pochopitelné. Přesto by větší úsilí v tomto směru a více času stráveného v laboratoři nebylo na škodu. Na druhou stranu nutno zmínit, že na konzultace chodil student dobře připraven. Tomu odpovídá i způsob zpracování diplomové práce, která je sepsána velmi přehledně a srozumitelně. Také jazyková stránka a grafická úprava práce odpovídá obecně platným požadavkům. Práci i přes jisté připomínky doporučuji k obhajobě.
Bc. Pavel Langr Vypracoval diplomovou práci na téma Vanadové Články jako zdroje a akumulátory energie. Práce je přehledně rozdělena do 5 částí, v nichž se autor nejprve zabývá popisem Vanadového článku, dále teoretickým popisem metody impedanční spektroskopie. V následné experimentální části autor představuje provedené experimenty a popisuje zpracování experimentálně získaných dat. V závěrečných dvou kapitolách jsou shrnuty získané výsledky a provedeno závěrečné shrnutí. Již z prvního letmého prolistování je zřejmá nižší formální úroveň práce, na kterou poukazuje množství překlepů (Abstrakt: impedanřní, Str. 2:prstředkem Str. 26: reálné, difuzni iontů) chybějící jednotky v grafech (Obr. 4.1, 4,2…) či např. špatně zvolené číslování stran, které neodpovídá standardům. Mimo uvedené také nepůsobí příliš dobrým dojmem převažující obrázková část, která tvoří téměř polovinu práce (50 obrázků na 51 stran práce). V teoretické části považuji za zcela nedostatečné zpracování kapitoly: Konstrukce a princip vanadové redoxní baterie. Použitý Obr. 1.4 neposkytuje dostatečné informace vzhledem k místu, které zabírá. Slovní popis konstrukce je strohý a z mého pohledu zcela nedostatečný vzhledem požadavkům kladeným na úroveň diplomové práce. Z tohoto pohledu lze naopak vyzdvihnout teoretickou kapitolu zabývající se Impedanční spektroskopií, která je zpracována přehledně a s ohledem na použitou aplikaci ve VRFB. K teoretické části mám ještě jednu zásadní připomínku týkající se práce s literaturou. Z jejího výčtu je zřejmé, že student použil pouze 15 zdrojových dokumentů, a to přesto, že téma Vanadových redoxních baterií bylo již publikováno ve stovkách odborných periodik. Na prvních šest zdrojů autor zřejmě necítil potřebu použít citační odkaz v textu a není tedy zřejmé, ke kterým částem práce se použitá literatura váže. Ostatní zdroje jsou tvořeny převážně internetovými odkazy a zcela zde postrádám novější vědecké publikace. V navazující experimentální části autor nejprve na rozměrných černobílých fotografiích zachycuje jednak použité měřící elektrody a dále přístroje, se kterými student pracoval a to včetně jejich softwarového rozhraní. Dále pak popisuje nastavení provedených experimentů. V Kap. 3.3.1 se autor zmiňuje o tom, že nabíjení článku neprobíhalo lineárně a proto původně vypočtenou dobu nabíjení článku - 8 hodin nahradil 1 týdnem – 168 hodinami. Myslím, že tento přístup bez podrobnějšího vysvětlení není zcela korektní. Na str. 33 student sděluje, že modelování průběhů pomocí náhradního obvodu bylo prováděno změnou parametrů obvodu tak, aby odchylka průběhů byla minimální. Toto konstatování opět není odpovídající úrovni předkládané práce a zasloužilo by si bližší specifikaci – alespoň s jakou maximální chybou se pracovalo. Další připomínka se týka vysvětlení zvlnění Bodeho diagramů na str. 31. Zde je napsáno, že za zvlnění je zodpovědné nedostatečné ustálení měřícího obvodu. Pokud by tomu tak bylo, tak by všechny naměřené průběhy nebyly validní, neboť je zcela nepravděpodobné, že by se systém v průběhu měření (které dle zvoleného měřícího rozsahu trvá v řádu minut, přičemž většina rozsahu je proměřena do 30 sekund od počátku měření) došel rovnováhy. Toto zvlnění bych spíše připsal parazitní kapacitanci/indukčnosti měřících kabelů. Co se týče formální úrovně experimentální části práce, opět je patrné velké množství nedostatků - výše chybějící jednotky v grafech (např. Obr. 4.5), nedodržování mezer mezi hodnotou a jednotkou, zápis: 95%ní atd. Z experimentální části práce lze naopak ocenit získané průběhy na Obr. 4.27 – 4.34, které ukazují vývoj jednotlivých parametrů náhradního obvodu v průběhu měření, byť zde postrádám rozsáhlejší diskuzi nad jejich možnou fyzikální podstatou. Přes uvedené nedostatky práce, na které jsem poukázal, Bc. Pavel Langer splnil zadání práce a prokázal, že je schopen logického uvažování nad prováděnými experimenty a přináší zajímavé informace týkající se vanadových redoxních článků. Z toho důvodu doporučuji práci k obhajobě. Vzhledem k nízké formální úrovni práce jak v teoretické tak v experimentální části, z mého pohledu zcela nedostatečné práci s odbornou literaturou a převažující (nadbytečné) obrazové složce, práci hodnotím známkou E. Z této části práce lze ocenit získané průběhy na Obr. 4.27 – 4.34, které ukazují vývoj jednotlivých parametrů náhradního obvodu v průběhu měření, byť zde postrádám rozsáhlejší diskuzi nad jejich možnou fyzikální podstatou. Přes uvedené nedostatky práce, na které jsem poukázal, Bc. Pavel Langer splnil zadání práce a prokázal, že je schopen logického uvažování nad prováděnými experimenty a přináší cenné a zajímavé informace týkající se vanadových redoxních článků. Z toho důvodu doporučuji práci k obhajobě. Vzhledem k nízké formální úrovni práce jak v teoretické tak v experimentální části, z mého pohledu zcela nedostatečné práci s odbornou literaturou a převažující (nadbytečné) obrazové složce, práci hodnotím známkou E.
eVSKP id 85747