TOMAŠTÍK, R. Měření pomocí vzorkovací počítačové karty - laboratorní úloha [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudek vedoucího

Dřínovský, Jiří

Student Roman Tomaštík, ve své diplomové práci postupně vyzkoušel ovládání vzorkovací karty pro sběrnici PC v různých programových prostředích. Na předložené práci si velmi cením, že se student nespokojil pouze s možností ovládání v jediném programovém prostředí, a že svojí cílevědomostí vyzkoušel všechna podporovaná prostředí a následně pak, v tom které se mu jevilo jako nejlepší realizoval podstatnou část svojí diplomové práce. V práci bych však i přesto uvítal podrobnější popis zkušeností, které student získal i z jiných programových prostředí.

Posudek oponenta

Havránek, Zdeněk

Diplomant se ve své práci zabýval návrhem laboratorní úlohy demonstrující možnosti sběru dat pomocí osciloskopické měřicí karty a následné analýzy ve třech programovacích prostředích. První polovina práce je teoretická a zaměřuje se na popis měřicích karet, programovacích prostředí a základních metod zpracování signálů. V druhé, praktické části, je popis navrženého hardwarového přípravku pro úpravu signálů z generátoru a popis vytvořeného měřicího programu v programovacím jazyce C++ s popisem jednotlivých ovládacích prvků. Závěrem diplomant představuje možná řešení zjednodušené měřicí aplikace ve Visual Basicu a LabVIEW a v příloze prezentuje návod pro konkrétně navrženou laboratorní úlohu do předmětu Radioelektronická měření. Zadání práce je relativně náročné, předpokládá nastudování postupů pro obecný sběr a zpracování dat z měřicích karet a získání praktických zkušeností v oblasti sběru dat konkrétním hardwarem a následným softwarovým zpracováním v několika vybraných programovacích prostředích. Výstupem této práce měla také být konkrétní laboratorní úloha využívající zvolenou měřicí kartu. Je možné konstatovat, že bylo z větší části splněno. Hlavní nedostatky v obsahové části práce a praktickém zpracování vidím v nedostatečném využití možností měřicí karty pro současné vyhodnocení dvou signálů (karta má dva fyzické vstupy), kde by bylo možné rozšířit možnosti měřicího programu o vyhodnocení přenosové charakteristiky analyzovaného zařízení (různých vzorků), jak je již naznačeno v požadavcích zadání. Stejně tak nebyla dostatečně vyhodnocena vhodnost jednotlivých programovacích prostředí pro ovládání měřicí karty a sběr dat, kde bych uvítal zejména časovou analýzu, tzn. dosažitelné rychlosti přenosu dat z měřicí karty, poměr mezi množstvím a dobou zobrazení měřených dat a rychlost dodatečného zpracování (např. FFT) v jednotlivých prostředích. Připomínku mám i k volbě obsahu laboratorní úlohy do předmětu Radioelektronická měření, kde bych předpokládal, že náplní práce ve cvičení bude zejména analýza vysokofrekvenčních signálů (spektrum, modulace, přenosové charakteristiky, zkreslení), případně vyhodnocení vlastností samotné měřicí karty (rozlišení, kmitočtový rozsah, dynamický rozsah, zkreslení). Diplomant však jako náplň práce předpokládá programování obecně známých funkcí pro popis signálů v jazyce C, což se spíše hodí do obecného předmětu o zpracování signálů. Kladně hodnotím zejména schopnost diplomanta zvládnout problematiku ovládání měřicí karty ve třech různých programovacích prostředích, kde jsou zastoupeny jak přístupy řízení programu tokem dat (LabVIEW), událostmi (Visual Basic) i posloupností příkazů (C/C++). Důležitým úkolem bylo také zvládnutí ovládání připojeného generátoru a dále návrh a praktická realizace hardwarového přípravku pro úpravu signálů. Po formální stránce je práce na dobré úrovní, vyskytuje se jen několik překlepů. Přesto bych měl několik připomínek. V kapitole 2.2, ve druhém odstavci, je část textu pravděpodobně kompletně okopírovaná z citovaného zdroje č. 9, kde diplomant ve své práci píše: "Učebnice, kterou právě začínáte číst, se zabývá Visual Basicem jako samostatným….". Bohužel jsem uvedenou učebnici (literatura č. 9) neměl k dispozici, proto nemohu posoudit, jaká část kapitoly 2.2 je "kompletně převzata" z tohoto zdroje. Předpokládám ale, že tato chyba byla způsobena nepozorností a ne úmyslně. Dále diplomant neuvádí některé pojmy v kapitole 1.1 úplně přesně (rozlišení převodníku, rozsah převodníku). V seznamu literatury u citovaných zdrojů online chybí datum, kdy byly citovány. I přes výše uvedené výtky se domnívám, že diplomat prokázal své inženýrské schopnosti a doporučuji diplomovou práci k obhajobě.

eVSKP id 31176