JORDÁNOVÁ, I. Hodnocení tepové frekvence a saturace krve kyslíkem pomocí chytrého telefonu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Diplomová práce bakalářky Ivany Jordánové se zabývá moderním tématem stanovení tepové frekvence a saturace krve kyslíkem pomocí chytrého telefonu. V teoretické části práce studentka popisuje senzory integrované v chytrém telefonu i jejich možné využití pro monitorování zdraví uživatele. Dále jsou v práci popsány metody pro stanovení TF a saturace a to jak konvenční, tak experimentální využívající chytrý telefon. V rámci praktické části studentka vytvořila algoritmus pro stanovení TF a saturace využívající zadní kameru telefonu. Zde mám výhrady k blokovému schématu (nesprávně naznačený vnořený for cyklus a způsob mazání vrcholů PPG). Nad rámec zadání práce studentka vytvořila GUI. Dále studentka používala 30 signálů (z nichž 23 sama nasnímala) pro optimalizaci algoritmu. Dalších 20 signálů, které studentka nasnímala u 10 dobrovolníků, použila pro testování algoritmu. Přesnost stanovení TF a saturace byla porovnávána s referencí nasnímanou pomocí pulsního oxymetru a záznamníku EKG. Polovina testovacích signálů byla snímána stejným telefonem a polovina různými telefony, celkem bylo v práci použito 12 chytrých telefonů. U provedených měření byla stanovena odchylka od reference a provedena podrobná statistická analýza. Celkově je statistické zhodnocení pochopitelné, ačkoli se v práci vyskytuje několik nesrovnalostí - na straně 49 je zmateně a nesprávně popsán význam zamítnutí nulové hypotézy (v textu předtím je ale popsán správně), v tabulce 6 se liší průměrné hodnoty SpO2 od hodnot popsaných výše v textu. Celkově je ale práce přínosná a vykazuje dobré výsledky stanovení TF a saturace pomocí chytrého telefonu. Oceňuji, že si studentka velmi dobře poradila i s nelehkým úkolem stanovení saturace a tím dokázala, že i saturaci je možno pomocí chytrého telefonu orientačně určit. Nově nasnímané signály, resp. videa budou tvořit část databáze, která by měla být v budoucnu volně dostupná na Physionetu. Z formálního hlediska obsahuje práce místy překlepy a hůře pochopitelný text (např. v části kapitoly 3.4, kde je vysvětleno invertování PPG). Kladně hodnotím práci s literaturou. Studentka cituje 82 zdrojů, z nichž více než 30 jsou články v odborných časopisech nebo konferenční příspěvky. Studentka k práci přistupovala velmi zodpovědně a aktivně. Zadání práce bylo splněno.
Studentka se ve své práci zabývá zpracováním signálů ze senzorů mobilních telefonů, které se snaží využít pro hodnocení srdeční frekvence a saturace krve kyslíkem. Z dostupných senzorů byla vybrána kamera mobilního telefonu s využitím LED osvětlení, která přiložením prstu na čočku kamery snímá odražené světlo. Saturace krve kyslíkem a tepová frekvence je následně zjištěna z pulzace RGB složek snímaného videozáznamu. Studentka se inspirovala dostupnou literaturou, navrhla a realizovala oba zmíněné algoritmy, které otestovala na dostatečném množství dat. Jako reference měření je využito profesionálních přístrojů Faros a Nonin Onyx. Na základě rozdílných výsledků s referencí při měření saturace kyslíkem je navržena modifikace výsledku v podobě rovnice (15). Studentka uvádí, že je tato modifikace nutná především z důvodu neznámé kvantové účinnosti použitých fotoaparátů. Tato modifikace ale není v práci podrobněji vysvětlena. Jak byly vybrány „váhy“ pro průměrný jas pro červenou, zelenou a modrou složku obrazu. Na základě čeho byl zvolen koeficient pro korekci 25,9152? Při porovnání svých výsledků je použito především průměrné odchylky od referenčního přístroje. Z textu není bohužel zřejmé, jak je průměrná odchylka počítána. Domnívám se, že studentka zapomněla zmínit využití absolutní hodnoty. Další matematickou nepřesnost shledávám při stanovení celkové chyby, kdy studentka průměruje průměry s nestejně velkých souborů. Nicméně je také potřeba vyzdvihnout funkčnost i přesnost navržených algoritmů a množství práce při sběru a zpracovávání dat. Z formálního hlediska bych vytkl především kvalitu některých obrázků (Obr. 5 a 6) a také časté odtékání obrázků (Obr. 6 a 10) i tabulek (Tab. 3), což činí text nekonzistentním.
eVSKP id 110569