ZOUHAROVÁ, K. Stanovení hormonů v odpadních vodách [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2016.

Posudek vedoucího

Vávrová, Milada

Jmenovaná studentka řešila z experimentálního hlediska velmi náročnou studii, jejíž zpracování s úspěchem zvládla. Při plánování svých experimentů vycházela z rešeršní části své bakalářské práce, kterou rovněž zpracovala na velmi dobré úrovni. Pro splnění cílú musela zvládnout některé nové preanalytické techniky, se kterými se vesměs v průběhu studia ještě nesetkala. totéž lze konstatovat i pro metodu, kterou použila pro finální stanovení hormonů. Na základě jejího svědomitého přístupu k řešeným úkolům i vzhledem k úrovni bakalářskíé práce navrhuji tutp práci k obhajobě a klasifikuji ji stupněm "A", výborně.

Posudek oponenta

Tulková, Tereza

Předložená bakalářská práce se zabývá stanovením hormonů v odpadní vodě z ČOV na VFU Brno. Práce je napsaná v rozsahu 49 stran včetně seznamu literatury s klasickým členěním. V teoretické i experimentální části je poměrně velké množství nedostatků. V celé práci se vyskytují potíže s popisky os jednotlivých chromatogramů/spekter a osamocené předložky na konci řádku. Dále bylo v textu použito málo odkazů na citovanou literaturu. V teoretické části úplně chybí citace úvodu; pokud je více citací dohromady v jedné závorce, píše se to [1-3] str. 18: je uvedena hlavně používaná extrakce kapalina-kapalina, která je v současné době využívaná minimálně a naopak jiné (mnohem využívanejší) uvedeny nejsou. Extrakce na pevnou fází (SPE) je zde uvedena zvlášť i když se jedná o extrakci kapalina-pevná fáze. Prohlášení, že SPE kolonky se liší hlavně objemem je chybné, liší se primárně sorbentem. str. 20: vzorek není pomocí injektoru dávkován přímo na kolonu, ale do inletu, kde musí nejdříve dojít ke zplynění a až následně ke chromatografické separaci v koloně. Analyty nejsou vedeny do detektoru, nýbrž zakončení kolony je přímo v analyzátoru. Plynová chromatografie se neprovádí, ale jsou prováděny analýzy pomocí plynové chromatografie. Poslední věta s tvrzením ohledně termostatu je chybná. str. 22: ke věte že UHPLC se moc neliší od HPLC by bylo vhodné připsat jak se liší str. 23: chromatografie je v tandemovém spojení s hmotnostní spektrometrií výhodná kvůli separaci složek, ne analýze - analýza (identifikace a kvantifikace) je prováděna hmotnostní spektrometrií. Jednotka u tloušťky kyvety by byla názornější na stejné stránce str. 34: Obrázek 22, 23 - v popisku obrázku chybí o jaké spektrum se jedná str. 35 a 36: Obrázek 24 a 25 - stejný popisek, jiný chromatogram. Na Obrázku 24 jsou hodnoty nečitělné a číselně nesedí osa x - stejný problém je i u Obrázku 29 a 30 str. 37: v Obrázku 26 chybí popsané jednotlivé píky v chromatogramu, není zcela zřejmé, jaký pík patří jaké látce. Zárověň chybí i popisek osy x. Pokud nebylo součástí měření kalibrační křivky i nulová hodnota (blank), neprokládá se nulou. str. 38: Tabulka 3 - původní koncentrace je pravděpodobně hodnota teoretická, porovnání mělo být se skutečnou (skutečně naváženou) koncentrací str. 40: odkaz na vzorec a samotný vzorec doporučuji mít pro přehlednost na stejné stránce str. 42: v Obrázku 31 a 32 chybí označení příslušného píku pro sledované analyty str. 43: výsledné koncentrace máte v jednotkách až desítkách ng/l a kalibraci ve stovkách mg/l - doporučuji použít bližší body kalibrace ke zjištěným reálným hodnotám sledovaných látek v odpadní vodě. Autorka v práci cituje pouze 31 literárních zdrojů. Většina z nich jsou internetové stránky s hojným zastoupením neověřených webových stránek (např. wikipedia). Zárověň zde chybí využití aktuálních informací z odborných článků publikovaných v impaktovaných časopisech, které jsou pro toto zadání dostupné ve velkém množství. I přes výše zmíněné neodstatky byly splněny cíle práce a proto doporučuji práci k obhajobě s hodnocením "B" velmi dobře.

eVSKP id 91325