NECHYBA, O. Zavedení metody stanovení pyridoxinu kapalinovou chromatografií v potravinářských výrobcích a surovinách [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2009.
Zadáním diplomové práce Bc. Ondřeje Nechyby bylo zavedení metody stanovení pyridoxinu kapalinovou chromatografií. Krátce po zahájení experimentální práce bylo nutno po sérii technických závad přístroj vyměnit za jiný, s jiným typem detekce. V důsledku toho byla v rámci zadání pozměněna i náplň diplomové práce. Obtíže spojené s touto změnou zvládl diplomant velmi rychle a rychle se také zapracoval na novém aparátu. Beze zbytku využíval nepříliš dlouhý čas, který měl na novém přístroji vymezen. Experimenty si plánoval racionálně, pracoval s maximálním nasazením. Zpracování výsledků experimentů do podoby odborného textu - to je poněkud slabší stránka diplomanta. Na tuto oblast by se měl v budoucnosti zaměřit, aby ji dokázal pozvednout na vysokou úroveň svých praktických dovedností. Při celkovém hodnocení ráda konstatuji, že Bc. Ondřej Nechyba má předpoklady výborně se uplatnit jak v potravinářském průmyslu, tak i v jakékoli chemické praxi.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | B | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B |
Diplomová práce Bc. Ondřeje Nechyby byla zaměřena na zavedení metody stanovení vitaminů skupiny B - pyridoxinu, thiaminu a kyseliny nikotinové metodou HPLC ve vitaminových doplňcích, iontových nápojích, pivu a potravinářských surovinách. Konstatuji, že autor diplomové práce její cíl splnil. Dodržel logické členění práce dle typografických pravidel, rovněž celkem optimálně využil citované prameny, i když některé byly hodně obecné (skripta, internetové zdroje) a postrádám více citací odborných článků. Za vhodné nepovažuji opisování příbalových letáků k vitaminovým tabletám. Práci bych vytkla hlavně nepříliš dobrou jazykovou a stylistickou úroveň, zejména v závěru teoretické a potom v experimentální a výsledkové části. Vyskytuje se zde velmi mnoho překlepů, pravopisných chyb, chyby vzniklé při nepozorném překladu z cizojazyčných zdrojů a nelogická tvrzení. Někdy chybějí i části vět. Někde není text správně zarovnán, občas jsou odkazy uvedeny v kulatých závorkách. Neúplný je seznam použitých zkratek. Někde byla přílišná stručnost textu až na úkor jeho srozumitelnosti (např. popis chromatografického systému či přípravy pufrované mobilní fáze pro HPLC - obvykle se např. uvádí molární koncentrace, viz citace str. 26). V práci postrádám uvedení hodnot retenčních časů pro jednotlivé analyty. Do budoucna bych autorovi doporučila věnovat více času a pozornosti zejména následnému pečlivému čtení a upravám textu a značné rezervy vidím i ve využívání literatury. K práci mám následující dotazy: 1) Autor analyzoval vzorky s relativně vysokou (tablety B komplex) nebo naopak nízkou (nápoje) koncentrací vitaminů a ke kvantifikaci použil jedinou navážku standardu. Výpočet na jednobodovou kalibraci se v praxi používá, ovšem v případech, kdy je koncentrace standardu blízká koncentraci ve vzorku. V případě takto velikých rozdílů je potom výpočet na jediný standard zatížen velkou chybou. V tomto případě bylo vhodné připravit si kalibrační přímku, která by pokryla uváděné rozmezí koncentrací. Z jakého důvodu tak autor neučinil? 2) Mohl by autor uvést zdroj, odkud převzal gradient mobilní fáze, který použil k měření? Tak strmý gradient, kdy se během 60 sekund změní složení fáze o 11 a pak během dalších 6 sekund o dalších 12 procent, je pro HPLC velmi neobvyklý. 3) V popisu chromatografického systému autor zřejmě omylem uvedl, že po skončení analytického cyklu byla kolona promývána 30 minut methanolem. Mohl by říci, proč se v případě použití pufrované mobilní fáze čisté organické rozpouštědlo naopak do chromatografického systému pouštět NEMÁ a jaký je správný postup? 4) V případě chromatografického systému Shimadzu s UV detekcí byl retenční čas pyridoxinu cca 3,5 minuty, v případě systému SpectraSystem s FLD detekcí byl retenční čas pyridoxinu cca 5,1 minut. Z jakého důvodu se tak stalo, když byla použita stejná kolona při stejné teplotě, stejném průtoku a stejném složení mobilní fáze?
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | D | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | C | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 16519