CVANIGA, T. Vliv skelných vláken jako aditiv záporné elektrody na vlastnosti olověného akumulátoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Student Tomáš Cvaniga se ve své práci zabývá vlivem různých typů skelných vláken na životnost olověného akumulátoru. Výsledky naznačují, že přítomnost skelných vláken v záporné aktivní hmotě olověného akumulátoru zlepšuje její parametry, potlačuje sulfataci a prodlužuje životnost olověného akumulátoru v náročném režimu provozu hybridních vozidel. Výsledky bakalářské práce přináší důležité poznatky do problematiky olověných akumulátorů a mohou hrát významnou roli při odstraňování degradačních jevů souvisejících s režimem provozu PSoC. Student provedl veškeré experimentální práce na pracovišti elektrochemických zdrojů ústavu elektrotechnologie FEKT, zařízení a podmínky měření přizpůsobil přístrojovému vybavení a možnostem pracoviště. Na základě výsledků experimentů zpracoval bakalářskou práci v rozsahu 58 stran včetně seznamu použité literatury. Práci rozčlenil do pěti základních kapitol. Teoretická část obsahuje představení problematiky hybridních elektrických vozidel (HEV), dělení HEV podle stupně hybridizace a ekologické aspekty. Součástí teoretické části práce je i rozdělení elektrochemických zdrojů proudu a detailní popis olověných akumulátorů. Praktická část popisuje výrobu experimentální elektrody s nespojitým systémem rovnoběžných žeber a přípravu vlastních experimentů. V závěrečné části se student věnuje detailnímu vyhodnocení provedených experimentů. Požadavky zadání student splnil v plném rozsahu, v práci postupoval se zájmem o zpracovávanou problematiku, k řešení problémů přistupoval samostatně a s potřebnou iniciativou. Práce je sepsána pečlivě a přehledně, její vnější úprava a grafické zpracování jsou na dobré úrovni. Odborná úroveň odpovídá znalostem získaným v daném oboru. Předložená práce a její zpracování splňují všechny požadavky kladené na bakalářskou práci. Práci doporučuji k obhajobě.
Student se své bakalářské práci zabýval studiem vlivu skelných vláken přidaných do záporné hmoty elektrody olověného akumulátoru na výsledné užitné vlastnosti. Jeho úkolem bylo nastudovat problematiku složení záporné aktivní hmoty olověného akumulátoru a vliv jednotlivých aditiv na jeho funkční vlastnosti. Dále měl sestavit experimentální články se zápornou elektrodou s experimentálním aditivem skelných vláken rozdílných rozměrů, podrobit je různým režimům provozu a výsledky vyhodnotit. V teoretické části je přehledně popsána problematika olověných akumulátorů. Experimentální část se věnuje výrobě experimentálních elektrod a vyhodnocení provedených experimentů. K práci nám několik výhrad. V kapitole 8 jsou popsány výsledky experimentů se sklenými vlákny, které vyšly v impaktovaném časopisu. Z textu je zřejmé, že se jedná další typ skelných vláken ale vzhledem k tomu, že v práci chybí jakékoliv srovnání s vlastními měřeními, jeví se tato kapitola jako zbytečná. Navíc je zde uveden odkaz na zdroj číslo [14], ze kterého v textu nebylo nic použito. U popisu experimentu chybí popis složení a zapojení experimentálního článku. Kapitola 12.1 popisuje formaci skelných vláken typu C. Nerozumím ovšem tomu, proč jsou zde uvedeny odkazy na literaturu číslo [16]. Měla jsem za to, že tyto data student sám měřil. V kapitole 13 by bylo vhodné graficky sjednotit grafy. Každý graf má jiný popis os. V kapitole 14 obsahují téměř všechny grafy nějakou chybu. V legendách chybí popisky. V grafech 16-7 a 16-8 jsou vyneseny průběhy potenciálů pouze do cca 28 000 cyklu (PSoC trvaly více jak 40 000 cyklů). Navíc v grafu 16-8 je opět neúplná legenda a je špatně i popis grafu. Dále práce obsahuje několik nepřesných formulací. Všechny požadavky kladené na zpracování bakalářské práce jsou splněny. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji výsledné hodnocení C – 76 bodů.
eVSKP id 103147