POULÍČKOVÁ, R. Básnicky bydlí člověk [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2023.

Posudek vedoucího

Koleček, Ivan

1. Téma, úvahy, rozhodnutí, koncept Texty německého filozofa Martina Heideggera vyprovokovaly řadu reakcí v architektonickém světě. Zdůrazňuje vztahy stavět, bydlet, myslet – uvažovat. Mimo jiné říká: „Bydlení se nemůže zjednodušit na svou jedinou funkci „bydlet“, chránit se a mít prostor k organizaci svého života a rodiny.“ Z jeho úvah vyplývá, že bydlení má také svou roli v prodloužení skutečného prostředí života, ve kterém se cítíme zabydlení, v domově, v další dimenzi, která je vlastně podstatná a nutná pro život člověka. Na tomto tématu byla založena naše práce předchozích ateliérů a o to více nám téma Josefa Kizsky „Básnicky bydlí člověk“ přišlo blízké a rádi jsme v něm pokračovali v práci Radky Poulíčkové. Objevuje se často v jejích textech, kde k němu přidává svůj pohled plný pragmatismu a racionálního přístupu. Na konci své úvahy, kterou končí kapitolu „Bydlení a člověk“ říká: „Při navrhování bydlení mě v mé diplomové práci zajímá BYDLENÍ jako stavba a děje, které se v nich odehrávají, ať už uvnitř nebo, co si odnášíme ven.“ Je to odpověď na otázky, které si nejprve klade: „Jaký je vztah člověka k prostoru jeho bydlení; jak definovat prostor bydlení; bydlení jako domov; kde jsou jeho hranice; kde bydlet a co je bydlet v dnešní době + jaký se dá předvídat jeho vývoj?“ Stručně řečeno, hledání významů slov bydlení vs. domov. Na ukončení komentáře k tématu cituji: „Bydlení vnímám jako prostor, ve kterém člověk žije; význam slova domov mu dávají sami lidé. Doma je tam, kde je můj domov; doma jsem ale i tam, kde končí hranice mého bytu, a zároveň v kontextu, kde se tak ještě cítím.“ Všechny tyto pohledy, které se přeci jen postupně upřesňovaly, musíme vidět jako pozadí Radčiny práce. Kam reálně došla ve svém projektu v měřítku města, místa i typologii domů a bytů. Otázku bydlení bere také z druhé strany v rozsáhlých kapitolách „O bydlení a lidech, O dostupném či nedostupném bydlení, Bydlení jako vztahy k prostoru.“ Ve všech jejích přípravných textech se ale objevuje nebezpečí subjektivního pohledu, ale kde jí její pragmatismus dovede regulovat cestu. Koncept tohoto rozsáhlého projektu je členěný na 3 části; v každé autorka vychází z prvních úvah, které promítá do kroků již konkrétního projektu. Zde se také objevuje racionalita jejího přístupu, kdy na základě lineárního vývoje investuje svou energii do řady variant, a to ke každé otázce, kterou si sama přísně klade. Společné diskuse pak dávají silný podklad k vyhodnocení variant a rozhodnutí na další kroky. Řešené území je předměstí orientované k řece v kontextu silného krajinného prvku Stříbrného údolí, který skrývá potenciál úprav přírodních prvků i částečného zastavění. Radka vidí pragmaticky svou práci jako jednu z možných cest, jak v tomto území reagovat. 2. Novostavby v údolí Asanace garáží, prověřovaných v předdiplomním projektu k ideovému nadstavění, nyní uvolňuje terén mezi řekou Jihlávkou a strmým svahem údolí k možnostem nového stavění. Propojení přírodních prvků řeky a lesa, které by zmizelo při řadové zástavbě, je zachováno v principu stavění bodových domů v lineárním uspořádání, které citlivě odpovídá na kontext dialogu přírodních prvků s přítomností člověka. Jednoduché kubické objemy s výkusem kvadrantu terasy dávají možnost stavět ve svahu, se hrou otočení teras v každé situaci dialogu. Typologie bytů vždy odpovídá na tyto vytvořené vnější vztahy objemů s kontextem. Jejich další vývoj by se pravděpodobně zaměřil na zjednodušení organizace prostorů s důrazem na prostory hal namísto chodeb. Potenciál otevření bytů a prodloužení do společných prostorů v duchu úvah Heideggerových by byl dalším přínosem do racionálního řešení zastavění i práce s hmotou. Materialita, skladby konstrukcí a volba systému nosné struktury potvrzují profesionální pohled autorky na realitu stavění. Architektonické vyjádření tento přístup potvrzuje s velkou přidanou hodnotou vztahu k přírodě. 3. Území stará plovárna Krajinářská tvorba doplněná eventuálními prvky zastavění byla brána s podmínkou respektu ke stávajícím hodnotám přírody. Ve světle pohledu bez iluzí vidí, že toto území nebude nikdy jen ryzí příroda, ani jen město. Vždy se zde bude míchat vliv člověka a přírodního prostředí. Tři lineární pásy, přírodní prostor / meziprostor / městský prostor, jsou oblastmi, kde se musíme chovat opatrně k přírodě / s možností aktivit v meziprostoru / s volností zásahů, materiálů a funkcí připuštěných již v městském kontextu. Koncept, ze kterého vychází projekt krajinářských zásahů je doprovozen rozsáhlým katalogem 34 „bodů zastavení“. Jedná se o hodnotný přístup k bohatému potenciálu situací, tvořivě vyjádřených, a zároveň pracujících s obyčejností a každodenností, které do krajiny přináší novou pobytovou kvalitu a identifikaci. 4. Brtnické předměstí Jižní část předměstí Jihlavy nemá regulační plán a v sousedství přírodního celku Stříbrného údolí se již objevila řada nevhodně umístěných a nekvalitních objektů, bez reakce na hodnotné prostředí. Radčin návrh obytného souboru navazuje na přístupy k přírodě, bydlení, funkcím a materialitě, které vyjadřuje, jak v konceptu, tak ve stále reálnějším projektu. Znovu hledá dialog s přírodou, v podobě otevřených pohledových os, a měřítka struktury zastavění. Na druhé straně neváhá vytvořit kompaktní soubor hmot se silnými prostorovými vztahy bohatých dialogů, které by si jistě zasloužily silnější prezentaci. Jsou zde vepsány možnosti silné identifikace, jak mezi formami vždy několika objemů a mezi jejich skupinami, tak mezi jejich obsahem různorodého typu bydlení (sdílené seniorské bydlení, typy družstevních bytů nebo rozdílné velikosti bytových jednotek). To vše doplněné dětskou skupinou, komunitními prostorami nebo službami, což dává další bohatost rozmanitého života. V prodloužení soukromých prostorů bytů se zde objevují sdílené prostory v halách schodišť s dobře osvětlenými a orientovanými plochami podest. Typologie některých bytů však čeká na další vývoj distribuce prostorů, především v halách a s prodloužením obytných prostorů namísto chodeb. Materialita, konstrukce a architektonické vyjádření jsou ale i zde již velké profesionální úrovně. Rozsáhlá diplomová práce je výsledkem velké investice času i energie, doplněná racionálním a pragmatickým přístupem. Kladný postoj ke všem úskalím práce odpovídal hodnotě společných diskusí a úvah. Texty a grafika jsou vysoké úrovně a ilustrují charakter přístupu této závěrečné práce studia architektury. Celkové hodnocení diplomové práce: Předloženou diplomovou práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení A 90. Otázky a náměty k obhajobě: Jaká je tvá představa prostředí, prostorů a materiality v souboru Brtnického předměstí? Jak navazují pěší trasy v měřítku města na studovanou část Stříbrného údolí?

Posudek oponenta

Pavlun, Martin

Radka odvedla množství kvalitní práce. Především krajinné řešení působí promyšleně a dotaženě. Dál otvírá až zbytečně velké množství témat od současných problémů bydlení, umisťování domů do přírodního kontextu, po sdílené prostory v domech, což by vydalo na několik podobných prací a návrhy tak občas zůstaly na půl cesty. Celkový výsledek ale dokazuje, že autorka má nejenom potřebné znalosti a dovednosti, ale i velkou píli a odvahu. Ať jí to vydrží.

eVSKP id 151559