SAPÁROVÁ, A. Modelové aplikační systémy pro léčiva nerozpustná ve vodě [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2015.

Posudek vedoucího

Pilgrová, Tereza

Studentka Alica Sapárová splnila požadavky specifikované v zadání bakalářské práce. Během své práce plně využívala konzultací. Na druhé straně bych ocenila v přístupu studentky větší zaujetí a samostatnost, zvláště pak ve vyhodnocování experimentálních výsledků a jejich diskuzi. Exprimentální část práce se jeví trochu chaotická. Nicméně výsledná práce je zpracována na dobré úrovni, zadání bylo spněno beze zbytku a proto doporučuji práci k obhajobě se stupněm "velmi dobře".

Posudek oponenta

Holínková, Petra

Předložená bakalářská práce Alice Sapárové se zabývá solubilizačními schopnostmi systému micela-hyaluronan, konkrétně studiem ovlivnění solubilizačních vlastností micelárního roztoku septonexu přídavkem hyaluronanu o různých molekulových hmotnostech. Jako modelové hydrofobní látky byla vybrána dvě barviva (Súdán Red G a Súdán III), jejichž solubilizace byla studována pomocí UV-VIS spektrometrie. Motivace této práce je osvětlena v kapitole Úvod. V následující teoretické části studentka čtivou formou seznamuje čtenáře se základními vlastnostmi micelárních systémů a kyseliny hyaluronové. K této části mám pouze několik poznámek: v kapitole 2.1.2 se vyskytuje nesprávné tvrzení, že „Tenzidy vytvárajúce micely v nepolárnych rozpúšťadlách sú nerozpustné vo vode.“ Dále na Obr. 7 (kapitola 2.2) není vyobrazena primární struktura kyseliny hyaluronové, nýbrž hyaluronanu. Osobně bych do teoretické části práce přidala i shrnutí základních principů UV-VIS spektrometrie, která byla použita jako hlavní experimentální metoda. Následující rešeršní část je zpracována přehledně a jasně, avšak uvítala bych více publikací z impaktovaných časopisů o daném problému. V experimentální části v kapitole 4.1.1 studentka uvádí rozmezí molekulových hmotností daného hyaluronanu (např. 750–1000 kDa), přičemž by neškodilo uvést jeho přesnou molekulovou hmotnost udávanou výrobcem. Následující postup přípravy zásobních roztoků a vzorků je zmatený. Např. v kapitole 4.2.1 je popsána příprava zásobních roztoků obou barviv v ethanolu, přičemž podle studentky byl připraven jeden zásobní roztok Súdánu Red G a druhý Súdánu III. Následně je pak v kapitole 4.3.1 napsáno, že dané zásobní roztoky konkrétního barviva byly smíchány vždy v poměru 1:3 s ethanolem, čímž vznikly čtyři vzorky. Předpokládám tedy, že studentka připravila více jak jeden zásobní roztok daného barviva, o čemž se ale v práci nezmínila. Stejný problém se týká i přípravy vzorků obsahujících septonex, viz kapitoly 4.2.2, 4.3.2 a 4.3.3. Pochopení komplikuje nekonkrétnost postupu, např. v kapitole 4.3.3 Príprava vzoriek so Septonexom a hyaluronanom - hned úvodní věta: „Bolo pripravených päť vzoriek o rôznych koncentráciách v troch opakovaniach pre každé farbivo …“ Propříště bych doporučila být konkrétnější, např. že se zde ve vzorcích mění koncentrace septonexu, ale koncentrace hyaluronanu zůstává v rámci řady konstantní. Dále by bylo vhodné odkazovat se zpětně přímo na kapitolu obsahující konkrétní informaci – např. v kapitole 4.7 je u molekulových hmotností použitého hyaluronanu odkaz na kapitolu 4.2.3, ve které přímo uvedeny nejsou, ale je v ní další odkaz na kapitolu 4.1.1. V části práce Výsledky a diskuze studentka postupně prezentuje získaná data od kalibračních přímek pro obě barviva (závislost absorbance vzorku na koncentraci septonexu), přes vliv molekulové hmotnosti hyaluronanu přidaného k roztoku septonexu, až po vliv způsobu přípravy vzorků – konkrétně záměny pořadí v přidání barviva a hyaluronanu. Co se tedy experimentální náplně práce týče, konkrétní experimenty byly plánovány systematicky v rámci plnění cílů práce a vedly k zisku objemu dat, který zcela splňuje požadavky na tento typ absolventské práce. Přiložená diskuze a hlavní vyvozené závěry jsou psány stručně a srozumitelně a lze s nimi souhlasit. Z formálního a typografického hlediska mám k této kapitole několik výtek: rozložení textu a obrázků působí na některých stránkách rušivě, u grafů na Obr. 13 a 14 by bylo dobré barevně rozlišit proložení jednotlivých závislostí, zlepšilo by to jejich přehlednost. Rovnice regrese v Tabulkách 3–6 nemají odpovídající formátování. V seznamu použité literatury většina uvedených citací neodpovídá normě. Bakalářská práce Alice Sapárové splňuje všechny požadavky na ni kladené, proto ji doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením „Velmi dobře – B.“

eVSKP id 77294