BEJČEK, M. Příprava a charakterizace hydroxidu hořečnatého na povrchu hořčíkové slitiny AZ31 v závislosti na použitém kationtu hydroxidu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2023.

Posudek vedoucího

Doskočil, Leoš

Práce sledovala vliv roztoků hydroxidu alkalických kovů (Li+, Na+, K+) na přípravu povlaku Mg(OH)2 na slitině AZ31 za hydrotermálních podmínek a v různých časech. Důraz byl kladen na korozní odolnost, která byla testována potenciodynamickou polarizací v 0,15 M NaCl. Reakční podmínky byly nastaveny na základě literární rešerše. Student pracoval svědomitě a samostatně. Jeho výsledky jsou přínosné pro laboratoř kovů a koroze při FCH VUT, a to z hlediska předúpravy vzorků pro přípravu pokročilejších povlaků. Experimenty naznačily další možný směr zkoumání.

Posudek oponenta

Hasoňová, Michaela

Bakalářská práce Martina Bejčka pojednává o přípravě a charakterizaci vrstvy hydroxidu hořečnatého na hořčíkové slitině AZ31 v závislosti na použitém kationtu prekurzoru. Cílem práce bylo vytvoření povlaku Mg(OH)2 na povrchu slitiny AZ31 hydrotermální syntézou s využitím K, Na a Li ve formě hydroxidů. Následně tyto povlaky charakterizovat z hlediska morfologie a korozní odolnosti. Teoretická část zahrnuje obecné i konkrétnější oblasti související s touto tématikou. Poměrně široce je popisována problematika hořčíku a jeho slitin na bázi Mg-Al-Zn se zaměřením na slitinu AZ31 použitou v experimentální části. Kapitoly zahrnující teoretické pozadí tvorby povlaku Mg(OH)2 na povrchu hořčíkových slitin včetně literární rešerše uvádí dostatečně obsáhle do problematiky tématu. Kladně hodnotím zejména velké množství literatury, která byla v teoretické části zpracována. V úvodu experimentální části je velmi přehledně sepsána metodika včetně přípravy vzorků a charakterizace provedených měření. Vše je logicky a přehledně členěno. Výsledky jsou přehledně zpracovány a jejich diskuse je na bakalářskou práci více než dostačující včetně porovnání výsledků se současnou literaturou. Závěr přehledně shrnuje získané výsledky a uvádí je do souvislostí. Cíle bakalářské práce byly splněny v plném rozsahu. Celkově práce Martina Bejčka působí velmi dobrým dojmem, a proto ji hodnotím stupněm A a doporučuji k obhajobě. 1. V teoretické části se zmiňujete o možném vlivu přítomnosti Al ve slitině na tvorbu povlaku při využití tzv. povlakování v páře. Popište, jak Al přispívá ke tvorbě krystalického Mg(OH)2. Může se tento vliv uplatnit i v případě vámi použitých podmínek hydrotermální syntézy? 2. V kapitole popisující přípravu povlaku hydrotermální syntézou je uvedeno, že vzorek byl do autoklávu položen. Byl zaznamenán rozdíl v povlaku na jednotlivých stranách vzorku? 3. V kapitole 3.1 uvádíte, že tloušťka povlaku je „silně odvislá od použitého materiálu, na kterém se tvoří povlak Mg(OH)2“. Vaše výsledky v této části porovnáváte s experimentem, ve kterém však byl využit jiný prekurzor (1M Na2CO3). Vysvětlete proč tloušťka povlaku nemůže záviset také na použitém prekurzoru. 4. Z výsledků je patrné, že s rostoucí dobou tvorby povlaku se jeho odolnost zvyšuje. Předpokládáte, že další zvýšení doby hydrotermální syntézy povede k dalšímu zlepšení? 5. Jaké vzorky z hlediska doby syntézy byly využity pro FTIR analýzu? Byl zvolen pouze jeden čas? Lišil se obsah uhličitanů v závislosti na čase? 6. Popište princip metody GDOES.

eVSKP id 143833