ČERVENKA, R. Webová aplikace pro vyhodnocování investičních záměrů v odpadovém hospodářství [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Dobrovský, Ladislav

Předložená práce se zabývá úpravou a rozšířením aktivně vyvýjené aplikace pro management odpadů ve spolupráci s Ústavem procesního inženýrství. Nejprve se autor věnoval úpravě stávajícího uspořádání aplikace a odklonil se od původní architektury především frontendu a API, které se mnou nekonzultoval. Autor neváhá označovat některé jím uznávané konvence za standardní, přestože se na žádnou normu ani příklad v literatuře neodkazuje. Byl jsem postaven před hotovou věc, že JS aplikace využívající React komponenty byla předělána na čistě React aplikaci, což může výrazně limitovat jiné členy týmu, kteří spolupracují na vývoji. Stejně tak zařazení systému NPM nemusí být nejvhodnější, když aplikace není založena na node.js backendu; pro správu frontend závislostí existují i jiné systémy, napr. Bower, který je méně intruzivní. Přišlo mi také zvláštní, že autor netestoval lokálně aplikaci s Flask backendem, ale používal vývojový node.js server. Dále autor vyvinul svůj oddělený modul, což bylo hlavním cílem práce a jeho fungování naplnilo očekávání kolegů z ÚPI. Velmi pozitivně hodnotím kontejnerizaci pomocí nástroje Docker, pomocné skripty a automatizaci nasazení v rámci systému GitLab . Citace v seznamu literatury jsou po formální stránce nevhoně, např. reference [4] obsahuje kromě jména hlavního autora pouze iniciály, zde by bylo vhodné buď autory jmenovat nebo použít frázi "a kolektiv". Práci doporučuji k obhajobě s hodnocením velmi dobře - B.

Posudek oponenta

Roupec, Jan

Předložená diplomová práce se dle názvu zabývá tvorbou webové aplikace pro vyhodnocování investičních záměrů v odpadovém hospodářství. Práce má 63 číslovaných stran a je členěna do osmi kapitol. Vymezení problému a důvodu, proč je aplikace vytvářena, jsou nastíněny v úvodu, dále se autor zaměřuje spíše na technické řešení než problém samotný. Protože zejména ze závěru plyne, že práce byla vytvářena v kontextu rozsáhlejšího a dlouhodobého projektu, je toto zaměření diplomanta pochopitelné, přesto by čitelnosti práce prospělo i poněkud konkrétnější vymezení problému. Počet číslovaných kapitol je sice poněkud vysoký, ale členění práce je logické a nemám k němu žádné námitky. Na základě textu lze poměrně dobře sledovat myšlenkové pochody i postup prací. V rešeršní kapitole 2 jsou popsány technologie, které autor využil nebo předpokládal využít v práci. Výběr je učiněn vhodně a účelně s ohledem na přepokládané kroky během řešení. Jako nedostatek se mi jeví rozdrobení kapitoly 2 do velmi mnoha číslovaných podkapitol, které jsou potom velmi krátké, často obsahují jediný odstavec nebo dokonce jedinou větu. Následující třetí kapitola svým názvem „Současný stav aplikace a navrhované změny“ ve mně vzbudila naději, že bude možné se něco dozvědět o věcné náplni řešené aplikace, ale autor se zde soustředí pouze na technické a technologické otázky. Není tedy zřejmé, proč je nutné některou technologii opustit a nahradit jinou, částečně se tohoto lze domýšlet z textu v páté kapitole. Kdyby byla aplikace a zejména její výchozí stav skutečně popsán, byl by čtenář ušetřen detektivní práce. V kapitole 3.6 nesouhlasím s tvrzením o pevním určení metod GET a POST protokolu http, např. „Každá metóda je určená na konkrétny druh úkonu, ktorý sa po poslaní udeje na serveri. Ako príklad možno uviesť GET, ktorý slúži na vyžiadanie dát zo serveru, nenastáva žiadna zmena dát na serveri, poslaním tohto typu požiadavky užívateľ nič nemení.“ Protokol http rozhodně nijak nelimituje, co se může při použití metody GET na serveru odehrávat; autorem zmiňované určení metod může být dáno jedině konvencí v určitých projektech nebo omezeními danými realizovaným API. V následující kapitole je potom popsán postup při zapracování a oživení změn včetně zmínění diskusí s vývojovým týmem, bohužel ale opět bez zmínky o tom, jaké jsou funkcionality stávajícího stavu a jaké nové funkcionality mají být změnami umožněny. V kapitole páté se informační mlha mírně rozptýlí, je konečně popsána stránka pro daný účel, některé její dialogy a zejména vazba na mapové podklady a jejich zobrazení. Zde musel autor řešit návrhy datových struktur pro uložení dat o odpadech a zejména dat geografických včetně jejich získání a naplnění databáze. Problému, které musel v této fázi řešit, jsou popsány v textu. Následuje šestá kapitola s popisem zvolených řešení procesů pro usnadnění spouštění a údržby aplikace. Poslední dvě kapitoly shrnují provedené práce a obsahují náměty do budoucna, což je s ohledem na kontext řešené aplikace jistě velmi cenné. Po formální stránce je práce na dobré úrovni. Až na drobné singularity ve formátování a pro mne subjektivně nepreferované odsazování prvních odstavců za nadpisem je typografie na dobré úrovni, podivně působí vodorovné odsazení všech položek v seznamu použité literatury. Text je většinou dobře formulován a pravopisné chyby ani chyby v interpunkci se téměř nevyskytují. Funkčnost nebylo možné ověřit, neboť práce neobsahuje odkaz a zdrojový kód rovněž přiložen není, dle autora je tajný. Důvod utajení mi jasný není, ale to je asi tak vše, co s tím mohu dělat. Dle textu práce ale předpokládám, že navržený a realizovaný sw funkční je nebo by alespoň býti měl. Autor prokázal skvělou orientaci ve webovských technologiích a pravděpodobně i prokázal, že je dokáže úspěšně a vhodně používat. Množství vykonané práce je poměrně velké, výše uvedené drobné výtky kvalitu práce nijak nesnižují. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení B/velmi dobře.

eVSKP id 149697