SCHRÖTTER, J. Měření parametrů axiálních ložisek 2D triangulační technikou [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Pan Schrotter přistupoval k diplomové práci svědomitě a zodpovědně. Protože používané zařízení bylo instalováno v laboratoři, mohu hodnotit množství času věnované projektu. Především ke konci práce velmi aktivně a také pružně reagoval na potřeby úlohy, kdy jsme měli zapůjčeno postupně několik snímačů na ověření. Sám například odhalil a s dodavatelem konzultoval problém kalibrace snímače Baumer či sám si zajistil vhodné objektivy. Musel si také poradit s tím, že v laboratoři dostupný hardware nedosahoval potřebné kvality a přesnosti a uzpůsobit tomu návrh měřicího systému a způsob ověřování. Pro kalibraci i následné ověření navrhovaného systému pro kompenzaci vlivu vrstvy oleje, bylo třeba referenčního přesného měření výšky velmi tenké vrstvy oleje. Díky tomu, že se mi povedlo vhodný snímač založený na konfokálním principu zapůjčit až během dubna a pouze na dva týdny, musel student během velmi krátké doby provést všechna potřebná měření. Přesto všechny body zadání splnil. Student otestoval zapůjčené komerční snímače, navrhl uspořádání systému, vybral vhodné komponenty, pořídil galerii, navrhl algoritmy pro detekci laserové stopy a určení potřebných parametrů ložisek, testoval návrh pro potlačení vlivu oleje s použitím dvou kamer, navrhl způsob kalibrace a provedl řadu testů. I z výše uvedených důvodů však chybí důkladnější vyhodnocení a prezentování všech měření, např. vyhodnocení opakovaného měření na jednom kusu, rozptyl hodnot na rovné hraně, porovnání měření na jedné a druhé kameře, výsledky měření bez kompenzace oleje či srovnání se změřenou výškou oleje konfokálním snímačem. Student podle mého názoru však svou prací jistě prokázal inženýrské schopnosti a doporučuji ho k obhajobě.
Zadání diplomové práce Bc. Jana Schröttera patřilo mezi středně obtížnější témata. Požadovaným cílem práce bylo navrhnout a otestovat metodu pro měření profilu axiálních kroužků ložisek z důvodu potřeby vzájemného rozlišení jednotlivých vyráběných typů. Tato metoda se však musela vypořádat s vrstvou oleje nedefinované tloušťky, která pokrývala povrch ložiska. Tím se tato práce posouvá směrem k obtížnějším tématům. Ze skladby samotné práce i z dosažených výsledků je patrné, že student k problému přistupoval svědomitě a systematicky. V úvodu je věcně rozebrána problematika a motivace celého problému a základní principy optické triangulace. Poté diplomant testoval 3 komerčně dostupné profilometry. Jejich nemožnost rozpoznat tloušťku olejové vrstvy dala pokračovat v návrhu a otestování vlastní metody, které tvoří jádro samotné práce. Kapitola 3 je věnována možnosti použití komerčních snímačů včetně reálných testů. Student provází čtenáře výsledky z jednotlivých měření a rovnou hodnotí, že tyto přesnosti jsou nevyhovující pro naši úlohu. Ale až ve 4. kapitole je řečeno, jaká přesnost je vlastně požadována, čili jaké jsou vzdálenosti sledovaných parametrů různých typů ložisek, kterými se právě odlišují. Dále z některých snímků je patrné, že laserová stopa v obraze v červené složce saturovala CCD čip kamery, což pro měření není úplně optimální. Zase chápu, že měření na reflexních materiálech s různými typy povrchů se s tímto problémem setkáváme často, nechám tedy studenta tuto problematiku prodiskutovat před komisí. Na s. 24 je vyhodnocena opakovatelnost měření, ale z textu vyplývá, že je určena jen ze 2 měření. Na s. 35 je zobrazena spektrální charakteristika interferenčního filtru, postrádám však popisy os. Text práce je logicky uspořádaný a je z něj patrný dostatečný objem času věnovaný řešení problému. Předpokládám, že úmyslně pro potěchu oponenta student udělal jedinou gramatickou chybu v celé práci, a to v poslední větě závěru. Přes uvedené výtky je dle mého názoru a na základě závěrů a zhodnocení práce po formální i faktické stránce a na velmi dobré úrovni, práci doporučuji k obhajobě. Navrhuji hodnocení diplomové práce stupněm B (82).
eVSKP id 110795