PECHÁČEK, B. Zvukový efekt pro simulaci kytarového komba [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Cílem práce byla implementace zvukového efektu simulujícího kytarový zesilovač a kytarový kabinet. Student několikrát konzultoval a předkládal výsledky své práce, nejvíce aktivní byl však až na konci semestru. To mělo částečný dopad na kvalitu odevzdané práce, jelikož některé připomínky již nebyly do odevzdané verze zapracovány. Zadání práce bylo splněno, i když s určitými výhradami. Text práce obsahuje některé nevhodně zvolené formulace a také řadu drobných jazykových nedostatků. Některé části textu jsou rozdělené na příliš krátké odstavce. Dalším nedostatkem je nedodržení normy pro citace, přestože byl student na tento problém upozorněn. Za kladné považuji, že si student sám aktivně vyhledával doplňující zdroje. Také po předchozí konzultaci předělal některé z obrázků v kapitole zaměřené na výsledky měření. Tyto obrázky, určené k porovnání vlastností zkresleného signálu, však student i přes upozornění ponechal ve trojicích vedle sebe, což zhoršuje čitelnost frekvenční osy a tím i komplikuje porovnání výsledků. Za hlavní nedostatek práce považuji podobu efektu implementovanou v Matlabu. Podle zadání měla být vytvořena sada funkcí, které by dohromady tvořily ucelený prototyp pro ověření funkčnosti jednotlivých částí efektu. Namísto toho byly odevzdány dvě verze vytvořené pomocí App Designeru a Audio Toolboxu. Ani jedna z nich však neobsahuje všechny funkce, které má výsledný efekt implementovaný v jazyce C++. App Designer verze obsahuje pouze konvoluci a Audio Toolbox pouze jeden typ zkreslení. Při testování této verze se navíc několikrát objevila chyba, která znemožňovala zpracování zvukového signálu a pravděpodobně souvisela s nastavením velikosti vyrovnávací paměti. Nejlépe zpracovanou verzi efektu představuje ta v jazyce C++, do které byla zapracována většina poznámek vedoucího práce. V této realizaci student projevil snahu ošetřit případné chyby, které by mohly nastat a implementoval i možnost škálování uživatelského prostředí, což umožňuje jeho správné zobrazení i při použití různých rozlišení monitoru. Menší nevýhodou však je, že při změně velikosti okna nedojde ke správnému překreslení zobrazené impulsní odezvy. Za výhodu považuji přiložené README soubory a instalátor, který značně usnadňuje zprovoznění výsledné verze efektu ve formátu VST3. Menší výtku mám ke konzistenci názvů používáných napříč jednotlivými implementacemi efektu (PechacekIRLoader, AmpSimulator, BasicEQ, IRSim, convolutionPlugin).
Bakalářská práce se zabývá návrhem simulátoru kytarového zesilovače v prostředí JUCE v jazyce C++ a vytvořením zásuvného modulu ve formátu VST3. Teoretická část práce stručně shrnuje základní součásti kytarového komba a jejich vlastnosti, včetně popisu hlavních typů elektronek, jednotlivých tříd předzesilovačů (A, B, AB) a principů využití kmitočtových filtrů. Tato část by si zasloužila podrobnější popis jednotlivých komponent a hlubší rozbor jejich vlastností. V práci se dále objevuje matematická interpretace konvolucí, včetně možných výpočtů segmentované konvoluce v reálném čase nebo metod Overlap. Vzhledem k následující implementaci algoritmů v prostředí JUCE bych docenil i kapitolu zabývající se popisem tohoto prostředí. Celkově je teoretická část průměrně obsáhlá. Zpracování této části je dostačující, nicméně by si zasloužilo hlubší rozpracování a doplnění podrobnějších informací k součástkám a digitálnímu prostředí, popřípadě popisu digitálního formátu VST3. V praktické části student provedl měření impulzních odezev dvou kytarových komb (Line6 Spider Valve 112 a Marshall JCM2000 DSL401) ve více mikrofonních pozicích, přičemž využil různé typy mikrofonů. Získané impulzní odezvy student dále zpracoval v prostředí MATLAB, kde za využití rozšíření Audio Toolbox vytvořil testovací modul implementující logiku konvoluce vstupního signálu s těmito odezvami. Po otestování algoritmu student přešel k implementaci zásuvného modulu v prostředí JUCE. Zde je nutné podotknout, že před samotnou implementací nebyly otestovány všechny funkce, které již finální zásuvný modul obsahuje. V prostředí realizoval kompletní signálový řetězec obsahující kromě konvoluce i zkreslení a filtraci výstupního signálu. Celkovou práci následně doplnil o grafické uživatelské rozhraní. Praktickou část práce hodnotím jako dobrou; vykazuje dobrou úroveň zpracování jak po technické, tak po obsahové stránce. Nedostatkem je nekonzistentnost v procesu tvorby daného efektu, kde v první prototypové části chybí určité vlastnosti, které již finální modul obsahuje. Bylo by vhodné tyto nesrovnalosti vysvětlit v textu. Celkově je práce na dobré praktické i teoretické úrovni. Student pracoval s dostatečným množstvím literatury v celkovém počtu 35 zdrojů. Po formální stránce je práce na dostačující úrovni, dal by se vytknout velmi stručný úvod a závěr bez hlubšího popisu celkové práce a málo časté odkazování na všeobecně neznámé termíny v teoretické i praktické části. Práci navrhuji k obhajobě s hodnocením C (74 bodů).
eVSKP id 161917