VANČO, T. Vývoj IoT systému pro domácnost [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Práce je rozdělena pouze na dvě hlavní kapitoly, vzhledem k podobě zadání bych volil mírně odlišnou strukturu, jednotlivé podkapitoly ale logicky navazují a dílčí moduly jsou uceleně popsány ve vlastních sekcích. Rozsah práce je vyšší a jistě by se dala najít místa, kde lze ušetřit, ale vzhledem k velkému množství obrázků počet stran předložené práce akceptuji. Po formální stránce je práce na dobré úrovni, je vysázena v LaTeXu a obsahuje malé množství překlepů. Jazykovou úroveň nemohu hodnotit. Student hojně využíval literaturu, o čemž svědčí dlouhý výčet, v průběhu práce je korektně citována. Kvituji vysoký podíl zahraničních zdrojů. Konstatuji, že všechny body zadání byly splněny. Student v průběhu semestru pracovat iniciativně a samostatně, práci ovšem v dostatečné míře konzultoval. Jako vedoucí jsem měl průběžný přístup k výsledkům a práce byla odevzdána týden před termínem, nevznikala tedy v časovém presu. Celý systém se podařilo oživit a student jej nasadil do své domácnosti, kde jej lze prakticky využívat, o čemž svědčí též přiložené video. Návrh modulů prezentovaný v práci může usnadnit práci nadšencům, kteří by též chtěli stavět vlastní domácí IoT systém. Soudím, že realizace práce byla časově náročná a věřím, že se během ní student něco naučil, proto se přikláním k lepšímu hodnocení. Celkově práce svědčí o bakalářských schopnostech studenta a doporučuji ji k obhajobě. Navrhuji hodnocení A / výborně (91 bodů).
Bakalářská práce se věnuje návrhu IoT systému pro domácnost. Součástí zadání je rešerše IoT, následný návrh vlastního řešení a jeho realizace. Zadání bakalářské práce hodnotím jako jednoduché z důvodu velké podpory komunity vývojářů na světě. Textová část je strukturována pouze do dvou kapitol, což značně snižuje přehlednost celé práce, které je až příliš obsáhlá a místy obsahuje přebytečné informace (druhy RPi, principy všech modulů apod.). Také teoretický úvod k IoT mi přijde zbytečně obsáhlý, autor zde popisuje vznik komunikace mezi zařízeními od počátků telegrafu. Rešerše existujících systémů je na dobré úrovni, ale dle mého názoru také až příliš obsáhlá. Chybí mi shrnutí výhod a nevýhod popsaných systému a důvod výběru zvoleného řešení. Student zmiňuje použitý mikrokontroler Wemos D1 mini, to je však vývojová deska využívající MCU ESP8266. Výběr snímačů také není nikde zdůvodněn, spíše se jedná o využití nejlevnějších dostupných snímačů. Veškeré tyto komponenty jsou pak zprovozněny pomocí existujících knihoven a komunikují s aplikací Home Assistant na RPi. Je zjevné, že student vynaložil hodně úsilí nejen na psaní textové části, která má téměř 100 stran, ale také decentralizovaným stanicím navrhnul krabičky a DPS pro připojení jednotlivých komponent. Oceňuji nápad s ovládáním rádia a televize pomocí IR LED a replikování signálu pro vzdálené otvírání vrat. Využití hlasového ovládání v chytrém telefonu dle mého názoru postrádá smysl, vhodnější by byla implementace hlasového ovládání do RPi, nebo do decentralizovaných stanic v domě, pro možnost ovládání bez nutnosti chytrého telefonu. Student svým řešením splnil všechny body zadání, avšak celá práce je příliš obsáhlá, zbytečné jsou přepisy katalogových listů snímačů apod. U IoT modulů je také jednou z nezanedbatelných součástí také minimalizování energetické spotřeby, což student řeší pouze u bateriových modulů, ne však u napájených ze sítě. Zde by se dala diskutovat možnost použití méně energeticky náročných standardů (Zigbee, BLE…) jako alternativa k Wifi modulu ESP8266. Přes uvedené nedostatky však práce svědčí o bakalářských schopnostech studenta a doporučuji práci k obhajobě s hodnocením C.
eVSKP id 119224