PEPRNÍČKOVÁ, A. Absorpční měření nanočástic v IR oblasti [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Tématem práce slečny Anny Peprníčkové je návrh a realizace zařízení pro měření absorpčních charakteristik roztoků nanočástic a mikročástic v infračervené oblasti. Téma práce vzešlo z praktické potřeby měření vlastností zmíněných částic v oblasti přibližně 1100 nm až 1500 nm, tedy v oblasti, kde výrobce již jejich vlastnosti neuvádí. Studentka nastudovala potřebnou teorii, vybrala vhodný detekční prvek, provedla systémový návrh celého zařízení, toto realizovala a sestavila uživatelský program pro mikrokontrolér. I přes počáteční potíže se zesilovačem optického prvku bylo nakonec sestaveno plně funkční samostatné zařízení, které pomocí displeje provede uživatele přes linearizaci spektrální charakteristiky detekčního prvku a samotné měření až po vlastní vyhodnocení naměřených hodnot. Po formální stránce mám výhradu k absenci jednotek u vzorců, je sice jasné, že jednotkou frekvence je [Hz], ale rovnice by měly být jednotkou opatřeny. Některé věty v práci nejsou srozumitelně formulovány a čtenář se může ztratit v uvedené myšlence. I přes uvedené výhrady je výstupem práce zajímavé, užitečné, ucelené a hlavně funkční zařízení pro měření spektrální závislosti vzorků v IR oblasti. Práci slečny Anny Peprníčkové hodnotím známkou "výborně" / A.
Diplomová práce studentky Anny Peprníčkové se zabývá návrhem a realizací přístroje pro měření absorpce nanočástic v IR oblasti. V teoretické části je přehledně rozebrána problematika nanočástic, elektromagnetického vlnění v IR oblasti a různých typů optických detektorů. V této části bych vytkl pouze špatný popis vzorce 5.5 v textu. V další části je navržena a popsána celková koncepce přípravku pro měření absorbance nanočástic, včetně popisu jednotlivých jeho částí. Zde bych vyzdvihnul využití obou dostupných zesilovačů pro přizpůsobení hodnoty zesílení měřenému signálu, čímž lze bezesporu zvýšit přesnost měření transmitance. Naopak bych vytkl, že v kapitole 5.1.8 není vůbec uvedeno, z jakého důvodu je nutné mít 3 V referenční napětí, čtenář si tento fakt musí dohledávat v příloze C. Následuje popis funkce mikrokontroléru, který řídí funkci přípravku a jeho periférií. Mikrokontrolér je naprogramován, aby fungoval jako stavový automat, což je poněkud nezvyklé řešení, ale jeví se, že je plně funkční. Z celkové koncepce přístroje bych vyzdvihl zejména možnost kalibrace před samotným měřením. Po formální stránce práce trpí množstvím překlepů a chybějících veličin ve vzorcích, které snižují jinak velmi dobrou kvalitu práce. Práci jako celek lze považovat, až na výše popsané výtky a určité nejasnosti (viz otázky oponenta), za zdařilou a navržený přístroj jako funkční.
eVSKP id 65496