FUKAS, O. Cenová strategie leteckých společností [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2025.

Posudek vedoucího

Moravec Kružlicová, Alžbeta

Diplomová práca sa zaoberá cenovými stratégiami v oblasti civilného letectva, od obdobia regulácie až po súčasné dynamické naceňovanie. Autor si zvolil tému, ktorá je z odborného aj praktického hľadiska vysoko aktuálna a zároveň nesie potenciál ďalšieho výskumu, najmä v oblasti uplatňovania umelej inteligencie a personalizovaného prístupu k zákazníkovi. Je potrebné vyzdvihnúť, že študent na práci pracoval dlhodobo – téme sa venoval už počas riešenia predmetu „Priemyslový projekt“, z ktorého čerpal dáta. Prístup k práci bol zodpovedný a konzistentný; autor konzultoval pravidelne, bol samostatný, aktívny a v priebehu spracovania preukázal záujem a nadšenie pre problematiku. V teoretickej časti sa venuje historickému vývoju cenotvorby v letectve a zároveň popisuje aktuálne trendy v tejto oblasti. Na problematiku nahliada nielen z pohľadu leteckých spoločností, ale aj z pohľadu nákupného správania zákazníka. Autor si stanovil jednu hlavnú hypotézu, ktorú sa snažil overiť pomocou siedmich vedľajších hypotéz. Text je vhodne doplnený ilustráciami a grafmi, ktoré prispievajú k prehľadnosti a čitateľnosti. V praktickej časti študent vypracoval rozsiahlu analýzu cenového správania vybraných leteckých spoločností na trase Viedeň – Barcelona, pričom využil vlastný zber dát v dlhodobom časovom horizonte. Oceňujem, že sa zameral na viaceré predajné platformy. Na druhej strane, pri interpretácii dát autor miestami venuje až priveľkú pozornosť detailom na úkor širších súvislostí. V niektorých častiach by bolo vhodné zdôrazniť kľúčové zistenia a ich význam v kontexte celkového vývoja trhu. Téma využitia umelej inteligencie v tvorbe cien je síce v práci prítomná, no vzhľadom na jej aktuálnosť a vysoký výskumný potenciál by si zaslúžila rozsiahlejšie spracovanie. Autor však správne upozorňuje na obmedzený prístup k presným informáciám o konkrétnych aplikáciách AI, keďže ide o novo sa rozvíjajúcu technológiu, často chránenú obchodným tajomstvom. V závere autor zhrnul hlavné faktory ovplyvňujúce cenotvorbu a doplnil aj vlastnú predikciu vývoja v oblasti pricingu, čím posilnil svoj vlastný prínos k téme.  Napriek vyššie zmieneným výtkam prácu hodnotím výborně / A

Posudek oponenta

Janíček, Ladislav

Práce se zabývá rozborem používaných cenových strategií leteckých dopravců při stanovování cen letenek, a to včetně historického přehledu jejich vývoje. Práce staví informacích, jejichž zajištění samo o sobě znamená prokázání schopnosti získávat komplexní data a na jejich základě dovozovat závěry. Práce dává skutečně ucelený obraz cenotvorby a cenových strategií u leteckých společností a zabývá se chováním obou dnes existujících kategorií leteckých dopravců: tradičních a nízkonákladových. Autor si vybral letiště Barcelona, kde provozují oba typy dopravců a mohl tak logicky provádět časoprostorově kompatibilní srovnávání. Současně se práce zabývá nákupním chováním zákazníků – tedy klientů leteckých dopravců, tedy cestujících. Práce je koncipována velmi čtivě. Překvapuje komplexností pohledu včetně uvědomění si vlivu inflace. Velmi profesionálně působí řada položených hypotéz, jejichž potvrzení nebo vyvrácení je prováděno systematicky na základě doložených dat. Je ocenitelné, jak pečlivě student práci zpracovával, protože tak komplexní pohled na specializovanou tématiku jako je cenotvorba, která představuje klíčovou součást marketingu, není obvyklá u DP, ale spíše u tematických publikací. Práce zcela naplnila zadání a stanovené cíle. Nicméně vyvstává přece jen několik oponentních připomínek k DP: Práce je koncipována jako popis přístupů podložených statistickými analýzami. Cenotvorba a Cenové strategie jako součást marketingového mixu vycházejí z konkurenční strategie. Bylo by velmi zajímavé, pokud by se autor zaměřil více i na analýzu příčin proměn chování leteckých dopravců i cestujících. Rovněž by bylo velmi zajímavé postihnout krizové vlivy na cenotvorbu a cenové strategie, např. 11. září 2001, COVID a jak se, například, s výjimkou zákazu létání v době COVID, projevily na cenotvorbě obavy cestujících ev. náklady na bezpečnostní opatření. To je však již rozšiřující zadání, které by nicméně dalo DP rozměr analytický a predikční. Specifickým tématem je dnes rovněž otázka environmentální udržitelnosti a strategie „clean aviation“ na tvorbu ceny a bylo by zajímavé zmapovat i tento vliv. Terminologicky lze doporučit nepoužívat některé pojmy s implicitně obecnějším a vyšším významem na označení některých přístupů – např. v kategorizaci cenových strategií, kdy je použit pojem „konkurenční strategie“ 4.3.4 na str. 34, která má obecnější význam a nahradit jej například pojmem konkurenční přístup. Stejně tak v souvislosti s diferenciací produktu, kap. 4.2 pojem „diferenciace“, str. 27, kdy autor hovoří o „diferenciaci cenové“, což je proti smyslu všeobecně zaužívané terminologie a pojmu „diferenciace“ jako jedné ze dvou obecných generických konkurenčních strategií u komerčních organizací. Namísto toho lze doporučit použít pojem „nízkonákladový“ a naopak následné hledání pojmu pro skutečnou diferenciaci kvalitou a odlišností, kdy autor používá pojem „diferenční“ a kde lze možná spíše použít pojem „diferenciační“. Jedná se však o skutečně nepodstatné připomínky, neboť z popisu je naprosto zřejmé, co má označením autor na mysli. Případně lze upozornit na fakt na straně 14, kap. 3 o historii, že „třicátá léta devatenáctého století“ se ještě zdaleka nevyznačovala létáním – zjevně jde o století dvacáté. Celkově práci hodnotím jako velmi zdařilou, informačně velmi bohatou, komplexní, a ačkoliv se jedná jen o malý segment marketingu, resp. marketingového mixu, jde o velmi kvalitní a poctivou DP. Další drobnější nedostatky lze naprosto přehlédnout. Na základě kontroly podobnosti textů tato práce po kontrole systémem vykazuje méně jak 1 % shodu, což o to více vypovídá o mimořádném zájmu studenta, se kterým autor danou oblast zpracoval. Pro rozpravu doporučuji následující dotaz. 1. Vysvětlit hlavní rozdíly chování nízkonákladových a tradičních dopravců z pohledu Porterovy analýzy konkurenčních sil (hrozba vstupu, hrozba substituce, síla dodavatele, síla zákazníka a intenzita konkurence) 2. Vysvětlit, zdali a jak se do cenotvorby promítají krizové jevy, geopolitické stavy či vývoj ekonomické situace, např. v reakci na vývoj cen ropy či témata environmentální udržitelnosti ? Hodnotím uvedenou práci stupněm A. Doc. Ing. Ladislav Janíček, Ph.D., MBA, LL.M. V Brně 6.6.2025

eVSKP id 165974