ŠEJNOHOVÁ, M. Studium interakcí hyaluronan-tenzidy dialyzační technikou [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2014.
Michaela Šejnohová přistupovala k plnění zadaných úkolů s vysokou samostatností a projevila velmi dobrou schopnost plánovat a organizovat experimentální práce. Zavedla a prověřila metodiku kolorimetrického stanovení kationtových tenzidů a na našem pracovišti také poprvé použila dialyzační techniku k interakčním studiím. Její přístup i výsledné zpracování odpovídaly potřebám zadání i nárokům kladeným na absolventy inženýrského studia.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Studentka zpracovala konzistentní diplomovou práci zabývající se interakcí hyaluronanu a opačně nabitého tenzidu. Tento systém zkoumala dializační technikou ve dvou různých prostředích. Hlavní náplní práce pak bylo stanovování obsahu tenzidu a to na základě tvorby barevného komplexu a tenzidu s kyselinou pikrovou. Celá práce pak směřovala k posouzení vhodnosti komplexů hyaluronan tenzid pro cílenou distribuci léčiv. Úvod a začátek práce sestává s přiměřeně dlouhé a vhodně členěné teoretické části, která pak současně s kvalitně provedenou rešerší dokládá teoretickou připravenost studentky k dané práci. Praktická část práce pak začíná přehledným popisem metodiky a přípravy vzorků. Pro stanovení tenzidu byla vybrána tzv. Mahrousova metoda, jejíž metodika byla nejdříve ověřena. Zde stojí za ocenění fakt, že studentka v první části výsledků ověřuje a diskutuje faktory, které by mohly negativně ovlivnit metodik a zkreslit tak její přesnost, jako jsou vliv přesné koncentrace kyseliny pikrové, vliv doby třepání vzorků, vliv absorbance čistých rozpouštědel a vliv použitého objemu kyseliny pikrové. Po optimalizaci samotné metody pokračuje experimentální práce stanovením vlivu přítomnosti hyaluronanu ve vzorcích a interakci CTAB s hyaluronanem o různých koncentracích. Výsledky pak uzavírá kapitola o studiu interakcí mezi hyaluronanem a tenzidem dializační metodou. Tato část je velmi pěkně zpracována Celkově je experimentální část poměrně přehledně členěna a smysluplnost jí dodává návaznost na bakalářskou práci, hlavně s ohledem na výběr vhodných koncentrací hyaluronanu a tenzidu pro měření, ale také k předchozím zkušenostem s prací na těchto systémech a s poměrně velkou znalostí jejich agregačního a fázového chování. Závěry jsou formulovány jasně a stručně, vystihují cíle práce a odpovídají na otázky pokládané na jejím počátku. Celkově toho práci nelze příliš vytknout. Snad jen, že v některých případech je diskuze těžko čitelná z důvodu složitého a nejednoznačného popisu dat. Jedná se hlavně o kapitolu 5.4 týkající se interakce CTAB s hyaluronanem o různých koncentracích. Zde by možná nebylo špatné rozlišovat mezi tenzidem „volným“ v roztoku a „vázaným“ na hyaluronan.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 67638