REGNER, D. Numerický hydraulický model aktivní zóny magnetoreologického tlumiče [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2017.

Posudek vedoucího

Kubík, Michal

Cílem předložené bakalářské práce bylo vytvoření numerického hydraulického modelu magnetoreologického tlumiče. Student v bakalářské práci sestavil dva různě zjednodušené hydraulické modely v MKP systému Ansys. Výsledky z těchto modelů poté porovnal s analytickým řešením. Kladně hodnotím přístup studenta při sestavování a při práci s numerickým i analytickým hydraulickým modelem, jeho samostatnost a schopnost interpretovat získané výsledky. Výtky mám ovšem k textu samotné bakalářské práce. Trochu mě mrzí, že některé zajímavé postupy a výsledky student v práci neuvedl (například podrobnější popis CFD modelu, porovnání rychlostních profilů, tlakových spádů z CFD a další). Tak text práce trochu působí, že byl zpracován „na poslední chvíli“, i když student na samotné práci intenzivně pracoval dlouho dobu. I přes zmíněné nedostatky student odvedl, dle mého názoru, velké množství práce se zajímavými výsledky. Práci doporučuji k obhajobě s hodnocením A.

Posudek oponenta

Roupec, Jakub

• Rešerši se student obšírně věnuje jednotlivým módům MR zařízení a jejich použití. Namísto toho, nebo k tomu, bych do kap. 2.4.2 dal příklady výsledků CFD analýzy v porovnání s experimentálním ověřením. A to z toho důvodu, aby bylo možné porovnat přesnost výstupů z CFD. Navíc v práci je popisován postup a CFD model pouze z jednoho článku. Jelikož část rešerše týkající se hydraulických modelů měla být samotným dílčím cílem, přijde mi to málo. Tato výtka koresponduje s obsahem kapitoly 3, kde student shrnuje závěry z článků, které ale nebyly v práci vůbec publikovány. • Celkem časté překlepy a chyby (vyskozita,cívkamy, atd.) a použití jednopísmenných souhlásek a samohlásek na konci řádku. • Student u vztahu (10) uvádí, že vs je rychlost ve štěrbině. Kdyby tomu tak bylo, tak by tato rychlost musela být funkcí šířky štěrbiny a měla by parabolický průběh nebo průběh odpovídající Binghamské kapalině. Vzhledem k následujícím výpočtům se domnívám, že šlo spíše o střední rychlost. • V diskuzi student rozvádí vliv dynamického rozsahu pro různé šířky štěrbiny, ale toto v práci vůbec neposuzoval – pouze vliv tloušťky štěrbiny. Student uvádí, že čím bližší je tloušťka štěrbiny v neaktivní zóně štěrbině v zóně aktivní, tím to má pozitivnější dopad na dynamický rozsah. Nicméně tento závěr dedukuje pouze z průběhu tlakového spádu. Myslím, že by toto měl dokázat výpočtem, viz poslední dotaz. • Navzdory množství výtek a dotazů se mi práce líbí a jeví se jako smysluplná. Bohužel student ne vždy přesně formuloval své myšlenky nebo je nedoplnil výpočtem, což vyvolává velké množství dotazů a pochyb. Nicméně stručnější formu BP lze pochopit vzhledem k požadovanému rozsahu práce. Doufám, že student všechny moje obavy o kvalitě práce rozptýlí v rozpravě. Škoda, že práce nezahrnuje popis dynamického rozsahu tlumiče v závislosti na šířce a délce štěrbiny v aktivní zóně, délce neaktivní zóny, různých průměrech pístu nebo viskozitě MR kapaliny. Část těchto vlivů je zahrnuta v popisu tlakového spádu v tlumiči, ale ten nevypovídá o dynamickém rozsahu, protože tlakový spád může narůst pro aktivovaný i neaktivovaný stav bez výraznějšího vlivu na dynamický rozsah. Nicméně tyto úkoly mohou být součástí navazující diplomové práce, stejně jako optimalizace pístu pro max. dynamický rozsah.

eVSKP id 101060