Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Přikryl, Radek

Ondřej pracuje na tématu od druhého ročníku přes jeden opakovaný ročník. Jeho práce je systematická, nicméně často jen nárazová, není podpořena dlohodobým intenzivnějším nasazením. Přesto, díky celkovému času řešení, splnil vše, co se vzhledem v náplni práce očekávalo. Prokázal praktické dovednosti při stavbě systému i při jeho řízení. Zájem o problematiku má a bude v ní pokračovat. Jmenovanému chybí možná více odvahy prezentovat svoje myšlenky a úsudky v práci. Protože byly závěry práce dopisovány až na poslední chvíli, nebylo možné je, byť ve spolupráci s vedoucím práce, významněji doplnit. Proto hodnotím stupněm B a doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Studium literatury a její zpracování	B
Využití poznatků z literatury	B
Kvalita zpracování výsledků	B
Interpretace výsledků, jejich diskuse	B
Závěry práce a jejich formulace	C
Využívání konzultací při řešení práce	A
Celkový přístup k řešení úkolů	B

Navrhovaná známka: B

Posudek oponenta

Dzik, Petr

Autor prokázal schopnost samostatného studia literárních zdrojů jakož i samostatné experimentální práce a vyhodnocení jejích výsledků. Autor také prokázal své dovednosti při zpracování získaných výsledků a vlastní tvorbě písemné podoby práce. Práce je nadprůměrná rozsahem provedené experimentální práce, což ale představuje i slabou stránku, protože ne všechny postupy jsou explicitně vysvětleny a ne všechny výsledky dostatečně diskutovány. Přes celkové dobrou úroveň mám tyto formální připomínky: 1. typografie: • Je velký rozdíl mezi O a 0! Stejně tak dnes už není důvod pro nahrazovaní řeckého "mí" pomocí u • změna času je nekonzistentně značena jako "malá delta"t a "velká delta"t • interpunkce – mezery před dvojtečkou a tečkou, zejména Literatura je velmi divoce formátována. 2. seznam zkratek: prospělo by abecední řazení 3. zkratka PVA je nejednoznačná. Doporučuji PVAc pro polyvinylacetát a PVAl pro polyvinylalkohol. 4. Struktura textu: • v Experimentální části chybí popis měření na SEM. • v Experimentální části chybí popis měření na FTIR • Popis způsobu vyhodnocení OTR popsaný na str. 35 nepatří do Výsledků ale do Experimentální části • v Experimentální části zcela chybí výčet použitých materiálů a měřích přístrojů • v Experimentální části chybí popis způsob přípravy vrstvy H25 a H28. 5. Na str. 22 je zřejmě chybný nadpis "Postup pro napaření melaminové vrstvy".

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	C
Kvalita zpracování výsledků	C
Interpretace výsledků, jejich diskuse	C
Využití literatury a její citace	B
Úroveň jazykového zpracování	A
Formální úroveň práce – celkový dojem	B
Závěry práce a jejich formulace	C

Navrhovaná známka: B

Otázky

Jak byly připraveny vzorky pro SEM? (pokovení? depozice na křemík? ...)
Jakou technikou byla měřena FTIR spektra? Tenké vrstvy vybízejí k využití ATR – nebo byl použit průchod? Nerušila vlastní absorbance polymerní podložky?
Jaké fólie byly vlastně použity k nanesení bariérových vrstev? Jaké byly jejich základní vlastnosti? (složení, tloušťka, drsnost, povrchová úprava...?)
Naměřené hodnoty OTR na čisté acetátové fólii vykazují poměrně velký rozptyl. Jedná se o tři opakovaná měření na jednom a tomtéž typu fólie, nebo jde o tři rozdílné typy fólií? Jak si tyto rozdíly vysvětlujete? Proč si jste jistý, že se jedná o vlastnost materiálu a nikoli špatnou opakovatelnost měření? Máte představu o velikosti chyby stanovení OTR?
PVAc je známý svou schopností vázat vlhkost. Byla vlhkost prostředí nějak měřena a/nebo řízena? Nemohla právě tato vlastnost ovlivnit vaše experimenty a způsobit různé hodnoty OTR?
Bylo připraveno velké množství vzorků s vrstvou SiOx, ale pro měření OTR byly vybrány jen některé vzorky. Na základě jakého klíče byl výběr uskutečněn? Jak byly připraveny vzorky H25 a H28?
Dobré bariérové vlastnosti vzorků H17, H22 a H25 jsou připisovány lepší homogenitě vrstvy způsobené kvalitnějším povrchem podkladové fólie. Jde o hypotézu, nebo byla kvalita povrchu podkladové fólie nějak studována a v těchto případech byla opravdu lepší?
Podle čeho byly vybrány vzorky pro studium permeace průmyslových škodlivin?
Úvaha o oslabení bariérových vlastností v důsledku bobtnání nosného polymeru a následném praskání vrstvy je logická a opodstatněná. Stálo by za to ji ale podpořit srovnávacími snímky, tj. obr. 4.17 (popraskaná vrstva) doplnit o snímek vrstvy před působením cyklohexanu. Je takový snímek k dispozici?