HUCL, V. Jednotka pro monitorování hodnoty indexu lomu vzduchu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Diplomant měl externí zadání z Oddělení koherenční optiky ÚPT AV ČR v Brně a jeho úkolem bylo prostudovat problematiku vlivu indexu lomu vzduchu na přesnost měření pomocí laserového interferometru, určit veličiny, které index lomu ovlivňují a nastudovat možnosti měření těchto fyzikálních veličin tak, aby bylo možné stanovit index lomu vzduchu s rozlišením 1E-5. Na základě předchozí analýzy měl diplomant navrhnout a prakticky realizovat jednotku pro měření těchto veličin s důrazem na minimalizaci výkonových ztrát a zajištění požadované přesnosti, kterou měl závěrem prakticky ověřit. Diplomové práci předcházely dva semestrální projekty. Diplomovou práci i jednotlivé semestrální projekty konzultoval na externím pracovišti Ing. Ondřej Číp, Ph.D., který na diplomanta zpracoval svůj posudek. Na základě průběhů konzultací na ústavu mohu konstatovat, že diplomant problematiku řešil průběžně, ale konzultací využíval v minimální míře. Většinu záležitostí řešil s externím konzultantem. Jako metodu pro určení indexu lomu zvolil diplomant výpočet z Edlénovy rovnice, kde do výpočtu vstupují hodnoty teploty, tlaku a vlhkosti, pro něž zvolil vhodné snímače a navrhnul měřicí jednotku (schéma, DPS) a realizoval ji. Vytvořil také aplikaci v počítači pro zobrazení jednotlivých měřených dat a vypočtené hodnoty indexu lomu. Závěrečné vyhodnocení metrologických parametrů je pouze na teoretické bázi, i když diplomant mohl využít alespoň kalibrátoru teploty dostupného v laboratoři pro ověření skutečných parametrů zvoleného snímače. Vzhledem k velmi malé četnosti konzultací v závěrečné fázi práce nebylo možné diplomanta touto cestou směrovat a upřesnit jak některé praktické, tak i formální náležitosti předložené práce. Při zpracování práce se nesetkal s významnějšími obtížemi. Za hlavní přínos práce považuji zejména praktickou realizaci měřicí jednotky, která dle teoretického návrhu vyhovuje požadavkům externího zadavatele. V průběhu zpracování diplomant využil znalosti, které získal zejména v průběhu předchozího studia, ale i při vlastním zpracování diplomové práce. Diplomant prokázal inženýrské schopnosti řešit problém s jasně definovanými požadavky a dotáhnout jej k praktické realizaci. Práci navrhuji k obhajobě.
Úkolem diplomanta bylo seznámit se s problematikou stanovení hodnoty indexu lomu vzduchu, navrhnout a realizovat pro potřeby laboratoře koherenční optiky ÚPT AV ČR jednotku pro monitorování indexu lomu vzduchu s rozlišením v řádu 10exp(-5) a parametry jednotky ověřit. Zadání diplomové práce lze hodnotit po stránce odborné i časové jako středně náročné. Lze konstatovat, že bylo s výhradami splněno. Diplomant sestrojil funkční zařízení pro monitorování indexu lomu vzduchu založené na nepřímé metodě výpočtem dle Edléhova vztahu z měřených hodnot teploty, vlhkosti a tlaku. Zvolenou koncepci a princip měřeni lze považovat za správný. Práce je poměrně stručná, celkový rozsah textu bez příloh je 36 stran. Teoretická část věnující se problematice měření indexu lomu je na pouhých třech stranách, zbytek práce se již věnuje popisu realizace monitorovací jednotky. Jsou popsány jednotlivé komponenty systému - snímače, řídící jednotka, CAN sběrnice, napájecí obvody, navrh zapojení, návrh desky plošných spojů, program mikrokontroleru, uživatelské rozhraní v PC. V závěru práce je teoreticky zhodnocena přesnost navrženého zařízení. Práce je zpracována v logickém sledu, poměr rozsahu kapitol odpovídá jejich důležitosti s výjimkami uvedenými dále. Po formální stránce je práce na špatné úrovni, obsahuje velké množství gramatických chyb a překlepů. Za hlavní nedostatky práce považuji velmi stručný a povrchní rozbor problematiky měření indexu lomu a především zcela nedostatečný teoretický rozbor požadavků na snímače. Zcela nelogicky je pokus o tento rozbor uveden až v závěru práce v kapitole zhodnocení přesnosti navržené jednotky. V uvodní kapitole stanovení požadavků není tato problematika vůbec řešena. Rovněž není zdůvodněna volba ostatních použitých komponent, není jasné na základě jakých kritérií byly vybrány. Není zdůvodněna volba komunikace jednotky s nadřazeným PC prostřednictvím sběrnice CAN, byl to požadavek zadavatele? Zcela chybí, v zadání požadované, praktické ověření metrologických parametrů jednotky, rozbor v kapitole zhodnocení přesnosti navržené jednotky je nedostatečný. I přes uvedená opomenutí a chyby, kterých se diplomant v praci dopustil, se však domnívám, že projevil inženýrské schopnosti, doporučuji práci k obhajobě a navrhuji hodnocení C/70.
eVSKP id 54305