JANÁČEK, M. Energetické parametry jednofázových asynchronních motorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Student Martin Janáček navázal ve své práci na dobré výsledky semestrálního projektu a na výsledky dřívějších prací v oblasti jednofázových asynchronních motorů. Po poradě s vedoucím diplomové práce připravil návrhy na snížení ztrát a zvýšení účinnosti zvoleného typu asynchronního motoru. Soustředěným úsilím se podařilo zajistit výrobu vzorku motoru, provést měření a vyhodnotit. Výsledky jsou pozitivní a jsou uvedeny v diplomové práci. Student se dobře orientoval v problematice, často konzultoval postup práce s vedoucím a přihlížel k přpomínkám. Diplomová práce splńuje zadání v celém rozsahu. Textové i grafické zpracování je na velmi dobré úrovni.
Předložená diplomová práce má rozsah 68 stran včetně jedné strany přílohy, obsahuje úvod a sedm kapitol včetně závěru. Neformálně ji lze rozdělit do dvou částí – teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá popisem třífázových a jednofázových asynchronních strojů a možnostmi snížení jejich ztrát. V praktické části jsou prezentovány výsledky měření celkem tří jednofázových asynchronních motorů. Jeden z nich je referenční, standardně vyráběný motor a dva jsou upravené tak, aby vzrostla jejich účinnost. Tyto úpravy spočívají v použití vodiče vyššího průměru a prodloužení magnetického obvodu. Součástí praktické části diplomové práce jsou simulace provedené v programu Maxwell. Seznam použité literatury není řazen průběžně, podle toho jak autor jednotlivé zdroje používal, ani abecedně. Názvy tabulek jsou v celé práci pod tabulkami. V práci se vyskytují prohřešky proti typografii. Některé z autorem vytvořených grafů jsou nepřehledné (např. na str. 62) nebo se v nich velmi těžko rozlišují jednotlivé průběhy (např. str. 63). V práci se vyskytuje několik odborných chyb, nepřesností a zavádějících tvrzení. Např. vztah pro výpočet indukce (4.5) na str. 35 je chybně, v celé práci se uvádí, že se plechy pro elektrické stroje razí, ve skutečnosti se však vystřihují apod. Jeden z měřených motorů má prodloužený magnetický obvod a snížený počet závitů. Jak moc byl magnetický obvod prodloužen a kolik závitů bylo ubráno je uvedeno pouze v Tabulce 23 na str. 59. Nikde v práci není vysvětleno na základě čeho bylo zvoleno právě toto prodloužení a právě tento počet závitů. Dalšími možnostmi prodloužení magnetického obvodu a snížení počtu závitů se zřejmě zabývá i Obrázek 38 na str. 63. Není však zcela jasné co jím chtěl autor říct, protože k němu chybí jakékoliv bližší vysvětlení. Při určování mechanických ztrát ze zkoušky naprázdno autor použil všechny v laboratoři naměřené body, což je však chybné. Vlivem přesycení magnetického obvodu body neleží na přímce a při proložení přímkou dochází k chybě (viz např. Obrázek 31 na str. 58). Na str. 41 autor uvádí, že při tranzientních simulacích metodu konečných prvků použil krok 2 ms. To je dost velký krok. Při frekvenci 50 Hz je při tomto kroku provedeno pouze deset výpočtů na jednu periodu, což může být příčinou i značně velké chyby. Na str. 52 vyšly dodatečné ztráty záporně, autor tento fakt nijak nekomentuje. V závěru na str. 65 autor navrhuje pro zhotovení magnetického obvodu použít ocel třídy 11. Je však velmi nepravděpodobné, že by tato úprava vedla ke zvýšení účinnost. Práce splňuje všechny body zadání. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 91254