PRÁŠIL, K. Energetický management RD s fotovoltaickým systémem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Student vypracoval diplomovou práci zaměřenou na problematiku řízení energetických toků v rodinném domě. Student přistoupil k řešení práce velmi aktivně, jednotlivé dílčí části řešil v logických návaznostech. Na konzultace byl vždy připraven a přistupoval k nim aktivně. Jádrem samotné práce je návrh řídícího procesu (algoritmu) pro efektivní energetický management rodinného domu. Specifikem vybraného objektu je způsob napájení jednotlivých spotřebičů, který je řešen přepínáním jednotlivých spotřebičů mezi jednotlivými fázemi. Na základě rešerše komerčně dostupných řešení byl studentem zvolen způsob řízení přes centrální PLC jednotku, u které bylo provedeno její naprogramování podle potřeb objektu a navrženého algoritmu. Pozitivně hodnotím sestavení celkového vývojového diagramu řídícího algoritmu a jeho následnou implementaci. V posední části bylo provedeno energeticko-ekonomické zhodnocení nového způsobu řízení oproti původně využívané variantě. Celkově hodnotím diplomovou práci jako velmi dobrou, výstupy práce jsou sice implementovatelné primárně pro daný specifický objekt, ale je možné je po dílčích úpravách využít i pro další objekty. Student splnil všechny body zadání. Diplomovou práci doporučuji k obhajobě.
Předložená práce studenta Bc. Kryštofa Prášila se zabývá návrhem a realizací energetického managementu pro RD s fotovoltaickým systémem. Cílem práce bylo navrhnout řídicí systém pro optimalizaci spotřeby poměrně specifického odběrného místa vybaveného FVE s akumulací energie do elektrochemických akumulátorů a tepla. Odlišnost provozu odběrného místa je zejména v netradičním způsobu přepínání spotřebičů mezi napájecími fázemi, kdy při dostatku energie z vlastních zdrojů je celý objekt napájen jednofázově v ostrovní režimu a v případě nedostatku dojde k přepojení na 3f napájení z distribuční sítě. Vzhledem k absenci spotřebičů vyžadující 3f napájení je takové řešení jistě možné, ale rozhodně se nejedná o systémové řešení. V úvodní části student provedl stručný popis objektu z hlediska energetické náročnosti, skladby spotřebičů, charakteru využití a parametrů fotovoltaického zdroje a akumulačního systému. Z uvedeného textu je patrné, že pro zpracování práce byl dostupný průkaz energetické náročnosti budovy, proto by bylo výhodné lépe pracovat s informacemi o objektu z tohoto zdroje na místo uvádění skladby stavebních konstrukcí a kvalifikovaných odhadů. V teoretické části je dále proveden rozbor komerčně dostupných zařízení pro řízení spotřeby, ze kterých je následně vybrána vhodná technologie. V praktické části je nejprve popsán způsob programování zvoleného PLC a následně jeho fyzické zapojení s ohledem na dostupné vstupy/výstupy. Dále student na základě požadavků investora a očekávané funkce systému sestavil vývojový diagram algoritmu pro spínání zátěží. U moderních energetických systémů se uvažuje několik strategií řízení s cílem snížit náklady na energie, maximalizovat využití OZE nebo snížit celkovou spotřebu z DS. V posledních letech s rozvojem dynamických tarifů se stále častěji vyskytují způsoby řízení zohledňující aktuální nákupní/prodejní cenu energie. Mimo samotnou cenu je často vstupem pro rozhodovací algoritmy predikce spotřeby/výroby. Bohužel žádný z pokročilých způsobů řízení není v řídicí logice zakomponován, což není primárně nedostatek práce samotné, ale plyne z definice zadání. Dále u obdobných systémů, pokud je jejich součástí ohřev TUV a vytápění, je jedním z nezbytných vstupů teplota. Informace o teplotě je nezbytná z hlediska plánování a prioritizace spuštění spotřebičů pro zajištění požadovaného komfortu. Žádný z uvedených způsobů řízení nevyužívá jako vstup teplotu, samotná regulace teploty je prováděna mimo řídicí strukturu prostřednictvím fyzických termostatů. Logika spínání je závislá pouze na aktuální hodnotě SOC a výkonu baterie. Z důvodu omezených časových možností na ověření navrženého algoritmu je proveden pouze odhad přínosu automatizace na provoz systému v průběhu roku. Z uvedených informací je patrný přínos automatizace na provoz systému, nicméně celkový potenciál z hlediska řízení jistě nebyl vyčerpán. Samotná práce je zpracována na odpovídající technické úrovni. I přes zmíněné nedostatky plynoucí především z definice zadání a stavu systému v době návrhu automatizace hodnotím práci známkou A 94b a doporučuju ji k obhajobě.
eVSKP id 151318