ONDRAČKOVÁ, A. Ruiny diskotéky a architektura noci [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2025.
Anežka pojala zadání odkazující k místům pro společenský experiment jako otázku veřejného prostoru. Rekonstrukcí nákupního centra a konverzí jeho části na bydlení klade vedle sebe vybavenost, jako je např. hřiště, a kvaziveřejný prostor shopping mallu. Návrh je hybridem bytového a nákupního domu a příslušných typů veřejných prostorů. Průnikem bydlení a služeb vzniká jakási kapitalistická aluze na Unité d'habitation. Dojem je podpořen nostalgickou hrou a estetizováním architektury původního domu.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A | Anežka pracovala pravidelně a svědomitě, a i přes zdravotní komplikace se jí podařilo projekt dokončit v odpovídající kvalitě. Práci proto doporučuji k obhajobě. |
Práce přináší příspěvek k tématu konverze původní komerční vybavenosti na polyfunkční dům, kde se jednotlivé funkce mají vzájemně překrývat a podporovat. Koncept je nastavený dobře, není ale dotažený a zasloužil by hlubší rozpracování. Práci hodnotím jako dobrou a navrhuji ji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | C | Objekt se v území již nachází. Hlavní změnou oproti současnosti je jeho zprostupnění, což je jednoznačně pozitivní. Autorka k objektu přistavuje malý parkovací objekt, který je dobře integrovaný do celku. Bohužel jinak je situace velmi abstraktní, chybí legenda, nejsou uvedeny informace o použitých površích ani o jakýchkoli urbánních detailech. Pojednání okolních ploch by si zasloužilo větší pozornost. I vizualizace ukazují, že zde neproběhla hlubší úvaha nad okolním prostředím a jeho materialitou. | |
| Provozní řešení | B | Autorka místo původní komerční vybavenosti vytváří polyfunkční strukturu zahrnující obchod, služby a převážně bydlení. Koncept je založen na vzájemné interakci jednotlivých funkcí, které z tohoto propojení těží. Skrze společné prostory je možné projít z Laštůkovy do Černého ulice. Tyto prostory autorka definuje jako veřejně přístupné, určené všem. Právě vzájemná interakce má zajistit, že se zde budou lidé chovat s respektem. Takový mix funkcí je smysluplný. Nebude to bydlení pro každého, ale může zde vzniknout zajímavá komunita. Obával bych se však nazývat společné prostory „veřejnými“. Stále půjde o soukromý majetek, udržovaný ze soukromých prostředků, a v okamžiku, kdy něco selže, bude rozhodovat opět soukromý subjekt. Veřejný prostor je veřejný především proto, že si jej nikdo nemůže svévolně přivlastnit ani regulovat. A to zde neplatí. | |
| Technicko konstrukční řešení | C | Oceňuji, že se autorka zabývá konstrukčním systémem a jeho skladebnou logikou. V práci jsou jasně znázorněny bourané a nové konstrukce. Nejprve jsem měl potřebu polemizovat nad tím, zda objekt tohoto druhu má být řešen formou vnitřního zateplení, které přináší technická úskalí a je obecně složitější i nákladnější. Nicméně způsob, jakým autorka dům zabydluje, jinou možnost neumožňuje. Je to tedy logická strategie – původní skelet je rámcem, který je místy vyplňován. Výhrady bych měl ke konkrétnímu provedení. Celkový charakter stavby včetně dispozic bytů nepůsobí luxusně, spíše naopak. Proto by tomu měla odpovídat i konstrukce a skladba. Světlá výška v objektu je velmi komfortní, přesahuje 3 metry. Nebylo tedy nutné minimalizovat tloušťku konstrukčních skladeb a používat specifické materiály určené pro extrémní případy, jako je vakuová izolace. Technickému řešení by prospěla větší jednoduchost. | |
| Architektonické řešení | D | Architektonický výraz je kultivovaný, nové zásahy dobře ladí s kontextem původní struktury. Výsledná vizuální subtilita ale nezohledňuje současný klimatický režim. Obrovské nestíněné prosklené tabule orientované na jih a východ by způsobily přehřívání bytů. Bez dodatečného chlazení by byly byty s mělkou dispozicí neobyvatelné. Stínění by mělo být stejně samozřejmé jako zateplení. Ať už jde o přesahy vodorovných konstrukcí, vnější rolety, nebo žaluzie. Obraz domu by to proměnilo, nikoli však k horšímu. Velikost některých bytů ve vztahu k rozsahu prosklení (např. byt č. 6) je nepřiměřená. Byt č. 4 a 5 je garsonka o velikosti 80 m. Má jít o nájemní bydlení – nejde tedy o shell & core, ale o finální návrh. A zde je naprostá většina dispozic velmi problematická. | |
| Formální úroveň | C | Prezentace je velmi úsporná. Práce obsahuje vše nezbytně nutné, ale chybí v ní „něco navíc“ – například provozní schéma nebo jiný nástroj, který by srozumitelně provedl domem. Jde o poměrně komplikovanou strukturu, která se na okolní terén napojuje ve více různých bodech. Pokud je prostupnost domem jedním z hlavních motivů, měla by být i jednoduše vcelku prezentována. Rozhodnutí vytvořit finální formu práce na velký formát bohužel nepřispívá k přehlednosti, naopak znesnadňuje čtení v digitální podobě. |
eVSKP id 167649