HRÁČEK, J. Studium a optimalizace svařitelnosti heterogenních spojů austenitické korozivzdorné oceli v jaderné energetice [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.
Oblast výzkumu, kterou se student zabýval a zabývá souvisí s jadernou energetikou. Jaderná energetika je oblast v České republice již dobře etablovaná, nicméně v dnešní době je postavena před nové výzvy, které je potřeba urgentně řešit. Jako první výzvu lze spatřovat v udržení chodu stávajících jaderných elektráren, které jsou sovětského (v dnešní době ruského) původu. Vzhledem k současné válce na Ukrajině je Ruská federace v Evropě považována za nepřátelský stát; to znamená, že již nelze počítat s dodávkami dílů a materiálů nutných pro udržení chodu dvou českých jaderných elektráren. Samozřejmě druhou výzvou je předpokládané renesance a další rozvoj jaderné energetiky v ČR z důvodu přechodu na „zelenější“ energetiku a související náhradu uhelných zdrojů elektrické energie a tepla. Jedním z aspektů udržování provozuschopnosti jaderných elektráren je náhrada dílů (hlavně trubek) vyráběných z austenitické korozivzdorné oceli ruského původu za materiály z evropské či světové produkce a související spojování/svařování originálních ruských dílů se součástmi vyráběnými dle evropských či světových norem. I když mohou mít oba zmíněné díly podobné chemické složení, stále bude svar kritickým místem z hlediska provozní bezpečnosti - což souvisí z jeho mechanickými vlastnostmi, korozní a radiační odolností a termickým cyklováním (které souvisí s provozními kampaněmi elektrárny). A zcela klíčové je to např. v primárním okruhu jaderné elektrárny. Právě tato oblast je z hlediska výzkumu doposud málo postižená, protože potřeba důkladného výzkumu až na základní úrovni začala být aktuální teprve v posledních letech. Student je zaměstnance firmy, která provádí servis a udržuje v chodu české jaderné elektrárny. Proto je dokonale seznámen s danou problematiku a z praktického hlediska se orientuje v oblasti svařitelnosti materiálů a související problematiky mechanických a korozních vlastností svarů. Ve svém výzkumu se zaměřil na svary konkrétní typy ruských korozivzdorných ocelí svařených s ocelí dle evropských norem. Takto vzniklé svary podrobil termickému cyklování odpovídajícímu celkem 150 cyklům (= kampaním elektrárny) a poté studoval mechanické vlastnosti, mikrotvrdost, vrubovou houževnatost a mikrostrukturu svarů před a po uvedeném termickém cyklování. Mikrostruktura svarů byly studována také pomocí metody elektronové mikroskopie EBSD. Pozornost byla zaměřena na vznik potenciálně nebezpečných křehkých fází, které by mohly po tak dlouhém termickém cyklování vzniknout ( – fáze, G -fáze apod.). Vzniku různých fází se podrobně věnoval v teoretické části své práce. Disertační práce je zpracována solidně, jak již bylo řečeno – teoretická část kromě pojednání o použitých materiálech a rozboru podmínek vzniku různých druhů fází v těchto typech oceli. V experimentální práci je popsán podrobně celý proces vzniku svarů, termického cyklování a následného vyhodnocení. Dále je provedena diskuse a zhodnocení výsledků. Závěrem je konstatování, že za podmínek provedeného experimentu nevznikají ve svarech nebezpečné křehké fáze, které by potenciálně ohrožovaly pevnost svaru a následně i bezpečnost provozu. Je zjevné, že celý provedený výzkum lze zařadit do oblasti aplikovaného výzkumu. Výsledky považuji přínosné jak z hlediska svařování, materiálového výzkumu tak i z hlediska velké užitečnosti pro technickou praxi (s odkazem na první odstavec). Za celou dobu studia byl student Jan Hráček velmi aktivní, provedl prakticky celou experimentální část, mechanické zkoušky a vyhodnocení, externě bylo provedeno pouze vyhodnocení EBSD. Velmi často celou problematiku konzultoval. Jmenovaný prokázal analytické myšlení a kritický přístup k provedeným experimentům, což lze považovat za jedny z hlavních faktorů vědecké práce. Jedinou slabinu vidím v publikační a konferenční činnosti jmenovaného. Přesto tuto výtku doporučuji předloženou práci k obhajobě a po jejím obhájení doporučuji udělit titul Ph.D.
viz. posudek v PDF
viz. posudek v PDF
eVSKP id 163078