ŠTÁBLOVÁ, T. Stabilita vybraných mykotoxinů v pivu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2020.

Posudek vedoucího

Běláková, Sylvie

Diplomantka se své práci věnovala stabilitě vybraných mykotoxinů v pivu. Jejím úkolem bylo v rozsáhlém souboru vzorků piv, který vznikal v letech 2010 - 2018 ve Sladařském ústavu v Brně, opakovaně stanovit koncentraci mykotoxinů a posoudit jejich stabilitu v čase. Pro analýzu vzorků byly použity chromatografické metody UPLC/FLR, HPLC/MS/MS a imunochemická metoda ELISA. V laboratoři studentka pracovala samostatně a svědomitě, k zadání diplomové práce přistupovala iniciativně. Bez potíží zvládla práci s náročnou přístrojovou technikou. Výsledky vždy průběžně konzultovala. K její práci nemám žádné připomínky. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem doporučuji práci k obhajobě a hodnotím celkovou známkou výborně (A).

Posudek oponenta

Benešová, Karolína

Bc. Taťána Štáblová vypracovala diplomovou práci zaměřenou na studium stability vybraných mykotoxinů (toxických metabolitů plísní) v pivu. Vzhledem k jejich rozšířenosti v surovinách, zejména ječmeni a sladu a objemu konzumace hotového produktu jde o velmi aktuální téma, také proto, že jejich stabilita v pivu nebyla dosud rozsáhle studována. Autorka zpracovala na dané téma rozsáhlou literární rešerši, použila a cituje v seznamu literatury 73 literárních českých i cizojazyčných zdrojů, přesto se jí podařilo v teoretické části práce vystihnout a přehledně popsat nejdůležitější skutečnosti (charakteristiku vybraných mykotoxinů, včetně jejich nejdůležitějších "maskovaných" forem, příčiny jejich výskytu, možnosti prevence či jejich odstranění, legislativu, výskyt mykotoxinů v pivovarských surovinách, jejich přechod do sladu a piva, možnosti jejich stanovení, použité analytické a statistické metody) bez zbytečného balastu, což nemusí být u diplomových prací vždy pravidlem. V experimentální části jsou pak popsány analyzované vzorky, jejich příprava k analýze, stanovení vybraných mykotoxinů dvěma metodami (ELISA a HPLC/MS), naměřené výsledky a jejich vyhodnocení, včetně statistického. V následné diskusi autorka získané výsledky vhodně konfrontuje s aktuální dostupnou literaturou, srovnává obě použité metody, přičemž se nevyhýbá jejich úskalí, a dokáže získané poznatky zasadit do celkového kontextu. Závěry jsou jasně a přehledně formulovány. Z celé diplomové práce je cítit mnoho "neviditelné" práce, autorka jí musela věnovat mnoho úsilí a času. Přes standardní rozsah (77 stran) je nabitá informacemi, vyvážená (experimentálná část a následná diskuse rozsahově odpovídá teoretické), obrázky a tabulky jsou vloženy do přímo do textu, kde se o nich píše, a není tak nutné je složitě dohledávat v přílohách. Obrázky a grafy jsou srozumitelné, přehledná a dobře popsané, barevně přívětivé a nepůsobí rušivě. Celá práce je napsána pěknou češtinou, zajímavě a čtivě. V textu jsem si všimla jsem jen několika málo překlepů a chyb a pouze několika anglicismů (solvent, purifikace), toto však naprosto nesnižuje výbornou úroveň práce. Z formálního a obsahového hlediska proto hodnotím práci, jak je již výše uvedeno, jako velmi zdařilou. S ohledem na vše výše uvedené tedy diplomovou práci Bc. Taťány Štáblové doporučuji k obhajobě a hodnotím ji známkou A - výborně. K obhajobě mám následující dotazy: 1. Na str. 17 autorka uvádí: "..vysoké koncentrace ZON značí nesprávné ošetření a skladování" - prosím o bližší vysvětelení 2. Na str. 21 autorka uvádí, že slad obsahuje cca 50% DON oproti ječmeni. Je tomu tak vždy? Pokud ne, proč? 3. Na str. 24 autorka píše: " Slady obecně obsahují méně než 0,5 g/kg OTA ". V pivu se přitom OTA vyskytuje, sice v nízkých koncentracích, ale často. Proč?

eVSKP id 124070