RUSKOVÁ, M. Návrh výroby ozubeného kola [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2022.

Posudek vedoucího

Podaný, Kamil

Práce předkládá návrh výroby ozubeného kola, které je součástí zadní polonápravy traktoru. Jedná se o rotační součást z oceli 12 061. Vzhledem k sériové výrobě 10 000 ks/rok je zvolena výroba zápustkovým kováním na svislém kovacím lisu LZK ve třech zápustkách. Studentka přistupovala k řešení závěrečné práce zodpovědně, aktivně a pravidelně chodila na konzultace. Provedení proto odpovídá stanovenému zadání, je přehledné, srozumitelné a graficky vyvážené, a to včetně požadované výkresové dokumentace.

Posudek oponenta

Lidmila, Zdeněk

Úkolem Marie Ruskové bylo zpracovat návrh postupu výroby ozubeného kola. Po úvodní rozvaze, posouzení technologičnosti tvaru a materiálu výrobku a možných způsobů výroby, zpracovala studentka literární studii zaměřenou na zápustkové kování. Na jejím podkladě pak nakreslila výkres zápustkového výkovku, kovacích zápustek a sestavila technologický postup kování, včetně stanovení potřebného strojního zařízení. Cíle bakalářské práce tak byly splněny. Vlastní bakalářská práce je úplná a logicky uspořádaná. Zpracovaný návrh kování ozubeného kola na kovacím klikovém lise je správný, včetně technologického postupu výroby a konstrukce kovacích zápustek. Po formální, grafické a stylistické stránce je BP na dobré úrovni. V textu se prakticky nevyskytují překlepy a zásadní věcné, či formální chyby. S některými, v rešeršní části práce uváděnými skutečnostmi, však nemohu souhlasit, např.: • v kap. 1.1 uváděný možný způsob výroby ozubeného kola protlačováním, zde z pohledu velikosti ani tvaru nepřichází do úvahy, • na str.13 je uvedeno, že při nesprávném ohřevu může docházet k oxidaci a oduhličení ocelového polotovaru. Žádám studentku, aby vysvětlila, co je konstatováním myšleno. • konstatování, že při odporovém ohřevu je „velká rychlost a téměř žádný vznik okují“, mělo být vztaženo pouze na přímý odporový ohřev, • vstupem pro návrh výkovku (kap.2.1) není výkres výkovku, stejně tak nelze konstatovat, že dělící rovina rozděluje zápustku, • umístění kolíkových vyhazovačů na výronek (str.18), je zcela nestandardní a nepoužitelné, K návrhu výroby, který je obsahem kap.3 a je zpracován velmi kvalitně, mám následující poznámky: • při stanovení velikosti výronkové drážky vychází studentka z velikosti lisu, ta však závisí na velikosti můstku výronkové drážky. Logičtější je z velikosti a hmotnosti výkovku stanovit rozměr můstku výronkové drážky a ten použít při určení velikosti lisu, • v kap.3.3 je uvedeno, že rozsah kovacích teplot zpracovávané oceli je 800 až 1100 C, nerozumím tedy proč „bylo předepsáno“ kování při teplotě 1 050±50 C. Žádám studentku o vysvětlení při obhajobě. V kap. 3.5 je popsána a v přílohách přiložena výkresová dokumentace nástroje. I zde mohu konstatovat, že z textu i výkresů je patrný zodpovědný přístup studentky. Přesto, mám i k této části práce určité výhrady: • vybrání pro kleště je v případě kování na klikovém lise s vyhazovači zcela zbytečné a nepoužívané, • obdobně je zcela zbytečné použití vyhazovače v první předkovací operaci, • úkos, zvolený na průměru 79,5 mm na výkrese zápustkového výkovku a potažmo v dutině zápustek, je chybný, • záporná tolerance průměrů otvorů pro vyhazovače v zápustkách nedává smysl,

eVSKP id 139754