HOMOLKA, A. Kvalitativní analýza odborné terminologie specializovaných oborů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Předkládaná bakalářská práce se věnuje problematice funkčního stylu vědy a techniky a překladu vybraných lexikálních prvků. Teoretickým východiskem pro následnou analýzu textů je část věnovaná popisu charakteristických rysů stylu vědy a techniky a představení tradičních překladatelských postupů. Analyzované texty, které si autor práce vybral sám, patří do kategorie populárně vědeckého stylu. Texty pojednávají o jazykovém modelu ChatGPT, z nichž tři byly napsány autory, kdežto jeden text vytvořil chatovací robot ChatGPT-3. U každého článku se autor zaměřil na lexikální a syntaktické prostředky, členění textu a vyjádření modality. Zároveň svou analýzu doplnil o překlad vybraných prvků a věnoval pozornost hlavně vyjádření neosobní informace formou pasiva, terminologii a sémantickým kondenzátům. Autor uvádí příklady vět z výchozího anglického textu, navrhuje svoje řešení překladu do cílového jazyka a soustředí se na specifické rysy vědeckého stylu, mezi které lze například zařadit vyjádření formálnosti (např. str. 33, 40 – deagentní větná struktura), neosobní strukturu it is + adj (str. 52) a strukturu, ve které se vyskytují modální slovesa (str. 34). Také zmiňuje další důležitý rys vědeckého stylu, tj. navazovací formuli however a nevertheless (str. 45, 52) a sémantickou kondenzovanost (str. 46). Je však třeba zmínit, že se autor nevyhnul i základním chybám v komentářích u překladů, ke kterým patří například rozpoznání rozdílů mezi doslovným překladem a kalkem (str. 34, 46 a 53) nebo komentář k vztažným větám a vztažným zájmenům (str. 38). V textu bakalářské práce se také vyskytují gramatické chyby (např. používání členů určitých a neurčitých) a chyby při výběru nebo kombinaci jazykových prostředků (např. použití 1. osoby jedn.čísla – subjektivizace, nekonzistentní použití minulého a přítomného času v kapitolách). Struktura bakalářské práce je přehledná a logicky uspořádaná. I přes zmíněné nedostatky autor prokázal požadovanou znalost anglického jazyka, jeho práce splňuje akademické požadavky zadání, proto doporučuji k obhajobě s hodnocením C (72 bodů).
Předložená práce, zabývající se analýzou překladu odborné terminologie, má přehlednou a logickou strukturu a členění, její rozsah je však téměř dvojnásobný oproti zvyklostem, přílohy nepočítaje. Tematicky je práce nesporně zajímavá, k obsahu analytické části však mám několik poměrně zásadních výhrad. Nemohu se například ztotožnit s tvrzením autora, že kalk je zde základním překladatelským prostředkem. Ani příklady, které uvádí, tomu neodpovídají. Na úrovni textu se student zabývá především vizuální stránkou a uspořádáním textu pomocí nadpisů a odstavců, nikoli vnitřní logickou strukturou a organizací. Komentáře k využití obrázků pak stěží ilustrují překladatelský proces v oblasti odborné terminologie. Koheze je zmiňována také jakožto aspekt textové úrovně, ovšem jen krátce a např. tvrzení na str. 34, že text obsahuje jen málo kohezních prostředků a jejich využití v tomto typu textu se nepředpokládá, je dle mého názoru vyloženě mylné. Zmiňuje-li konkrétní příklady kohezních prostředků, neuvádí jejich klasifikaci. Totéž se dá říci o komentáři k užití figurativního jazyka, konkrétně personifikace. V analýze pragmatických rysů textu se mimo jiné věnuje sémantice, což také nepovažuji za správné. Z výše uvedeného vyplývá, že pokud by se autor držel zadání a omezil se na rozbor lexikální a gramatické úrovně textu, mohl být výsledek rozsahem i obsahem adekvátnější. Jazyk práce je srozumitelný, ačkoliv se autor nevyhnul některým gramatickým a syntaktickým chybám. Místy text působí poněkud subjektivněji, než by příslušelo danému žánru. I přes uvedené výhrady práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou E (54 bodů).
eVSKP id 151500