ŠTAUD, S. Nízkofrekvenční korekční zesilovač pro dva satelity a subwoofer [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.
Bakalářská práce se zabývá návrhem a konstrukcí nízkofrekvenčního zesilovače ve třídě AB s výstupy pro dva satelity a subwoofer. Samotný návrh koncového stupně využívá standardní řešení pomocí integrovaných obvodů LM3886. Korekční předzesilovač a korektor používá subsonický filtr a klasický Baxandallův korektor s následnou fyziologickou regulací. Zájem studenta o práci byl motivován realizací pro vlastní použití. Výsledkem práce je jednak konstrukční dokumentace, tak i samotná realizace. Student pracoval zcela samostatně a konzultace téměř nevyužíval. Z předložené bakalářské práce je zřejmé, že realizace zřejmě byla úspěšná a naměřené výsledky dokazují velmi dobré technické parametry realizovaného zařízení. Se samotnou realizací jsem se však nemohl seznámit ještě před dokončením práce a rovněž k textu práce jsem se nemohl dostatečně vyjádřit před odevzdáním práce. Zadání i tak považuji za splněné ve všech bodech.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění zadání | A | 45/50 | |
| Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | C | 15/20 | |
| Formální zpracování práce | C | 15/20 | |
| Využití literatury | A | 10/10 |
Student se v práci zabývá návrhem, simulacemi, praktickou konstrukcí i měřením nízkofrekvenčního korekčního zesilovače pro dva satelity a subwoofer. Srovnáním se zadáním mohu konstatovat, že toto bylo splněno v plném rozsahu. V úvodní části práce jsou zevrubně popisovány jednotlivé bloky zesilovače jako celku, následuje návrh zapojení korekčního předzesilovače s aktivní výhybkou v zapojení s nízkošumovými operačními zesilovači a konečně návrh koncového stupně na bázi integrovaného zesilovače LM3886 ve třídě AB. Zesilovač je doplněn napájecí jednotkou, zajištěna je rovněž ochrana proti ss napětí na výstupu i opožděné připojení zátěže. S ohledem na zadání i požadované cíle považuji zvolenou koncepci řešení za zdařilou, což potvrdila i praktická měření všech důležitých parametrů. K práci mám několik připomínek. Kromě drobných překlepů, např. v číslech obrázků v textu (str. 7), se některé obrázky zbytečně opakují, např. obr. 2.6 a 2.13 jsou totožné, stejně tak celá příloha A je opakováním všech schémat, která již byla v textu jednou uvedena. Výrazy (2.11) a (2.12) jsou značeny shodným symbolem T(s), jejich tvary navíc neodpovídají přenosovým funkcím dolní a horní propusti 2. řádu. Z rovnic (2.14) a (2.15), tj. přenosových funkcí DP a HP při Q = 0.5, vyplývá konstantní (jednotková) hodnota součtu jejich modulů, nikoliv modul součtu těchto funkcí, jak je uvedeno v rovnici (2.13). V práci se vyskytuje ještě několik dalších nepřesností, např. bych doporučoval používat termín "modul" a nikoliv "amplituda" přenosu. Práce je psána přehledně a srozumitelně, vč. pečlivě zpracované experimentální části formou protokolu.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | 20/20 | |
| Odborná úroveň práce | C | 37/50 | |
| Interpretace výsledků a jejich diskuse | A | 18/20 | |
| Formální zpracování práce | C | 7/10 |
eVSKP id 22087