ACHBERGER, Š. Kalení čepelí mečů pro HEMA s využitím kalicího lisu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.
Technologicky orientovaná diplomová práce osahuje všechny obvykle požadované náležitosti. Literární část zahrnuje působivý přehled historie výroby mečů od starověku až po dnešní stav. Dále jsou v literární části obsaženy důležité informace potřebné k pochopení a celkově správné přípravě a naplánování experimentální části. Vlastní experiment, který by směřoval ke kalení skutečných mečů, bude kvůli jejich délce dosti nákladný a náročný na provedení (poměrně velká pec i kalicí lis) a bude logickým pokračováním této ráce. Vytýčené úkoly diplomant ovšem beze zbytku splnil. Kromě závěrů orientovaných na ověření použité technologie (vlastní zkoušky kalení, měření deformací a tvrdosti), jsou zajímavé metalografické a fraktografické rozbory. Velmi pozitivně lze hodnotit výsledky mechanických zkoušek v ohybu. I když statisticky se nejedná o rozsáhlý soubor dat, výsledky naznačují, že kalení pod lisem s sebou přináší i další přidanou hodnotu, a to menší náchylnost k předčasným lomům, což je u sportovních mečů vlastnost nesmírně důležitá. Výsledky prezentované v diplomové práci pana Bc. Šimona Achbergra budou dobrým základem pro realizaci studované technologie v průmyslovém měřítku. Práci doporučuji k obhajobě před státní komisí.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Diplomová práce Bc. Šimona Achbergera se zabývá problematikou kalení čepelí mečů určených pro historický evropský bojový sport (HEMA) s využitím kalicího lisu. Práce je strukturována do teoretické a experimentální části. V teoretické části autor popisuje historický vývoj mečů a technologické aspekty tepelného zpracování ocelí, zejména kalení a popouštění. Experimentální část se zaměřuje na návrh a ověření technologie kalení čepelí pomocí kalicího lisu s cílem minimalizovat deformace vznikající při kalení. Práce je rozsáhlá a detailně se zabývá jak teoretickými aspekty kalení, tak experimentálním ověřením navržených postupů. Nicméně, při bližším prozkoumání byly zjištěny následující nedostatky: Autor v textu neodkazuje na obrázky, až na několik výjimek. Většina obrázků by zasloužila vysvětlení v textu, zejména v experimentální části práce a v diskuzi. Přítomnost popisu těchto odkazů by čtenáři pomohla lépe porozumět prezentovaným výsledkům a jejich významu. Historická rešerše by měla být zaměřena více na materiálové aspekty mečů. Tato část práce by měla více reflektovat historický vývoj v oblasti materiálů a jejich zpracování. Na straně 17 autor uvádí: "V 15. a 16. století je díky renesančnímu myšlení, šíření literatury o šermu a zakládání šermířských škol meč značně popularizován [15], taktéž se poprvé vyskytují detailní písemné záznamy o výrobě a tepelném zpracování čepelí mečů. Přesné příklady tu nebudou uváděny..." Přesné příklady by však mohly být uvedeny. Bylo by to z hlediska materiálového vhodnější než popis tvarů a různých konstrukcí. Ke konci rešeršní části práce autor zmiňuje požadavky na ocel meče a typický proces výroby a tepelného zpracování, nikde však konkrétně neuvádí, o jaký materiál se jedná, kromě obecného pojmu "ocel". V experimentální práci tohoto typu je nadbytečné uvádět, jak se počítá aritmetický průměr a podobně. Tyto informace jsou obecně známé a nepatří do odborného textu zaměřeného na specifickou experimentální metodiku. Není jasné, proč u vzorků kalených pomocí monolitických čelistí a dvou komponentních čelistí je použito pro popouštění jiných teplot a výdrží (180°C/1h a 200°C/2h). Tato nekonzistence by měla být vysvětlena. Z práce vyplývá, že jedním z hlavních cílů je minimalizovat deformace po kalení. Měření deformací pouze zrakovou kontrolou v experimentální části je v tomto případě nedostatečné. Použití přinejmenším úchylkoměru by bylo vhodné. U výsledků tvrdosti dle Vickerse (tabulky) student neuvádí velmi důležité informace, jako je zatěžovací síla a výdrž při zatížení. Tyto informace by měly být součástí značení dle studentem uváděné normy ISO 6507. U zkoušek 3-bodovým ohybem není uvedena geometrie zkoušky, zejména rozpětí opor ani přesné finální rozměry vzorků. V diskuzi je uváděna tažnost vzorků, přestože byly zkoušeny pouze 3-bodovým ohybem. V tomto případě mluvit o tažnosti je zavádějící, protože tažnost by měla být měřena jinou metodou. Navzdory uvedeným nedostatkům má práce Bc. Šimona Achbergera přínos v oblasti kalení čepelí mečů pro HEMA a nabízí praktická řešení pro minimalizaci deformací během kalení. Práci doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením D.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | D | ||
| Vlastní přínos a originalita | D | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | D | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | C | ||
| Práce s literaturou včetně citací | D |
eVSKP id 157620