JIROUT, P. Predikce emisí zážehového motoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Štětina, Josef

Student Petr Jirout zpracova diplomovou práci s názvem "Predikce emisí zážehového motoru". Student se v práci zabývá problematikou predikce emisních modelů využitelných v ECU motoru pro diagnostiku motoru. Student Petr Jirout si dohodl téma práce u společnosti AV SCHRICKL a práce byly prováděny i ve Škodě Auto. Práce je rozdělena do několika částí. Úvodní část (strany 1-22) se zabývá teorií vzniku emisí, což je důležité z hlediska porozumění dané problematice. Následující část práce se zaměřuje na provedené experimenty ve firmě Škoda Auto, což přispívá k praktickému využití práce. Hlavní část se pak zabývá vhodnými algoritmy pro predikci nespálených uhlovodíků a oxidu uhelnatého. Student prokázal schopnost samostatné vývojové práce při zpracování této diplomové práce. Průběžná spolupráce s pracovníky společností AVL SCHRICK a Škoda Auto je důležitá a přispěla k přínosu práce. Student také konzultoval své výsledky a zpracování práce s vedoucím práce, což ukazuje jeho schopnost komunikace a spolupráce. Celkově lze říci, že tato diplomová práce je velmi přínosná a představuje první příspěvek k možnostem řešení, které budou nutné pro plnění normy EURO 7, z toho plyne, že student nemohl navazovat na zkušenosti z předchozích prací. Práce splňuje všechny povinné části a technické požadavky na takový typ textu. Je evidentní, že práce má praktickou využitelnost a poskytuje cenné informace v oblasti predikce emisí zážehových motorů.

Posudek oponenta

Böhm, Michael

Diplomová práce pana Bc. Petra Jirouta se zabývá tématem predikce emisí zážehového motoru, což je v dnešní době velmi aktuální tématika. Práci s obsahem 55 stran lze rozdělit do části rešeršní a části praktické, zahrnující návrh predikce emisí. Rešeršní část práce je vhodně strukturovaná, pokrývá hlavní body problematiky, avšak je popsána poměrně stroze a vychází jen z malého počtu zdrojů (18) z nichž je velká část staršího data a nemohou tak zcela pokrývat současné potřeby. Popis experimentální části má značné mezery. Autor omezil popis zkoumaného motoru pouze na formulaci „Koncernový přeplňovaný motor s přímým vstřikováním“, což je značně nedostatečné. Experiment jedna nepředkládá žádné výsledky a na základě velmi krátkého zhodnocení autora byl tento experiment v podstatě zbytečný. Druhý experiment využívá jiný motor, o kterém taktéž nejsou uvedeny informace. Zvláštní je tvrzení, že výhodou tohoto motoru je přítomnost pouze jednoho katalyzátoru. V další větě je však uvedeno, že byl katalyzátor odstraněn, tedy není zcela jasná výhoda tohoto jednoho katalyzátoru. Na straně 31 je pak nejasný popis problému, který při měření nastal. Ovlivnila tedy tato chyba měřená data, nebo se jednotka zresetovala, měření proběhlo celé znovu a žádná chyba se tedy v testu nevyskytovala? Tvorba modelu vlastní predikce je taktéž velmi stroze popsána. Autor neuvádí vůbec software, nebo prostředí, ve kterém je tento model vytvořen. Z grafů lze jen usuzovat, že rovnice byly přímo počítány v prostředí Matlab. Pro okrajové podmínky modelu je neuvažováno několik parametrů. Zde by však chtělo tvrzení opřít o odkazy na relevantní zdroj, neboť není jasné, jak autor došel k těmto konstatováním, že například „spálený olej tvoří malá procenta emisí“ a co si čtenář má představit pod malými procenty. V práci se objevuje použití 1. os. č. mn., což je pro technický text nevhodné. Některé termíny, převážně v částech vyhodnocení výsledků nejsou vhodné, například str. 23, případně označení maxim jako „špičky“. Některé pojmy uvádí autor špatně (řídicí jednotka vs řídící), u automobilů se hovoří o emisích, nikoliv exhalacích. Práci snižuje kvalitu nejednotnost obrázků a grafů, některé jsou vloženy pouze jako výstřižky a lze pozorovat odříznuté části textu. Práce s literaturou včetně citací vykazuje také nedostatky. Velké části textu jsou zcela bez citace. Ty navíc v textu nejsou uvedeny podle výskytu. Závěr by čtenáři neměl přinášet nové informace, zde se však čtenář dozvídá podstatné doplňující informace k experimentům. S tvrzením, že přístup na základě Gibbsových energií přesahuje znalosti strojního inženýra, si dovolím nesouhlasit, zvláště, pokud se jedná o technika v emisní laboratoři automobilů. Práce jako celek splňuje požadavky kladené na závěrečnou práci a na základě výše uvedených připomínek k práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení B.

eVSKP id 149580