VODIČKA, T. Návrh prutové konstrukce pro potrubí a kabeláž [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2025.

Posudek vedoucího

Profant, Tomáš

Pan Vodička k bakalářské práci přistupoval velmi odpovědně, pracoval samostatně a pravidelně chodil na konzultace během celé doby bakalářského projektu. Naneštěstí se mu nepodařilo zvládnout závěrečnou, ale i nejdůležitější část projektu. Tím je logická, formální, grafická a stylistická stránka bakalářské práce. Takto došlo k znehodnocení práce a úsilí, které bakalářskému projektu věnoval po celou dobu jeho konání. Jako školitel cítím částečnou odpovědnost za to, že jsem tento problém neodhadl včas a nekladl větší důraz na jeho zvládnutí. Nepochybuji, že by se díky zodpovědnému přístupu pana Vodičky k projektu, dal bezproblémově zvládnout, avšak v delším časovém úseku.

Posudek oponenta

Hrstka, Miroslav

Bakalářská práce je zaměřena na analýzu prutové konstrukce pro kabeláž jak analyticky pomocí vztahů známých z kurzů bakalářského studia, tak pomocí metody konečných prvků. Úvodní část popisuje základní pojmy z oblasti pružnosti a pevnosti. Následuje praktická část, ve které autor vyšetřuje 5 typů soustav prutů, které řeší postupnou styčníkovou metodou a MKP. Statický rozbor je popsán slovně, ale nevidím, ve kterých bodech je provedeno částečné uvolnění. Obrázek 4.8 to jen podtrhuje. Navíc, vztahy (4.3) a (4.4) značí deformační podmínku pro uzavřený rám, což tato úloha není. Autor realizuje i tenzometrické měření, ale podle mě to s rámem nesouvisí, je to zřejmě závěs břemena. Navíc, tento uzel řeší zvlášť, kde v místě napojení na rám je předepsána deformační podmínka posuvu rovna nule, tj. za předpokladu, že by rám byl mnohem tužší. Dále v následujícím oddíle „výsledek“ autor neužívá pojmů správně, například „výsledné napětí konvergovalo …“ Grafická a stylistická úprava práce není autorovou silnou stránkou, jako například Mpa s malým p, shody přísudků s podmětem, a také kvalita grafů. Na spoustě grafů jsou obtížně čitelné symboly, na obr. 4.19 a 4.20 není známo, jaké napětí je tam vykresleno, neboť chybí hlavička a autor se zmiňuje pouze o výsledném kombinovaném napětí. Dále jsou zobrazeny modely tří typů styčníků, ovšem bez jakéhokoliv popisu okrajových podmínek, zatížení, materiálu. V zjednodušených modelech uvádí, že použil prvek LINK, ale které z rodiny prvků už ne, jestli je lineární nebo kvadratický. Zhodnocení na straně 41 je pak nic neříkající, protože závěry jsou z těchto výpočtů. Mluví se k zamezení volné rotace v kritickém místě 1, ale nedohledal jsem které místo to je. Stejně je to pro tzv. druhé místo. Je to vyvozování závěrů z ničeho. Hodnotí, že zanedbání ohybové složky je validní, ale validní důkaz chybí. Závěrem bych uvedl, že téma práce je zajímavé a provedení je vymyšleno dobře, ale co práci škodí je ignorace základních pojmů mechaniky a algoritmu řešení. Nikde není např. uvedeno, pro jakou podmínku plasticity je určeno redukované napětí, nazývá ho v každé kapitole jinak. Závěrečná část výpočtů styčníků pomocí MKP byl jeden z úkolů, ale postup výpočtu není popsán, tj. jaké okrajové podmínky byly předepsány atd. Autor použil 11 zdrojů, ocenil bych odkaz na to, jak se řeší podobné úkoly. Závěrečnou práci doporučuji k obhajobě s výslednou známkou D.

eVSKP id 166874