HANZÁLEK, P. Analýza spektra houslí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Student měl dle zadání provést měření frekvenčního spektra houslí různých rozměrů, různé kvality a stáří korpusu, (dřeva) s různými typy kovových a střevových strun. V programu Matlab vytvořit funkci pro porovnání frekvenčních spekter vybraných tónů u různých druhů smyků. Student sehnal dostatečné množství dostupné literatury a nastudoval ji, správně provedl měření rozměrů houslí – korpusu, menzury, jakosti strun ad. V prostředí Matlab vytvořil vlastní funkci pro zobrazení kmitočtového spektra i funkci pro zobrazení směrového vyzařování nástroje. Vybral tóny o stejné výšce, hrané stejnou smyčcovou technikou na housle barokní a moderní, identifikoval u nich formantové oblasti. Formantové oblasti pak porovnal fyzikálně mezi sebou (centrum, šířku, nárůst hlasitosti), ale i dle zákonů psychoakustiky (zastoupení vyšších harmonických a jejich hlasitostních poměrů) vyvodil, jak barevně budou působit na posluchače. Je škoda, že se studentovi nepodařilo změřit více nástrojů. Rovněž mohl například překrytím porovnat grafy směrového vyzařování a tím čitelněji demonstrovat rozdíl mezi energií – laloky vyzařovanými jednotlivými nástroji. Práce má přesto velmi dobrou vypovídající hodnotu, na kterou mohou navázat další výzkumy a další měření
Bakalářská práce se zabývá měřením kmitočtového spektra dvou typu houslí, moderního nástroje a barokního nástroje. Autor ve své práci nejprve popisuje historii vzniku houslí, potom definuje různé typy spekter a uvádí způsob a metodiku akustických měření. Nakonec porovnává výsledky získané výpočtem spektrogramu v programu MATLAB s výstupem FFT spektra patrně z osciloskopu. Po stránce grafické má práce průměrnou úroveň, stejné veličiny jsou ve vztazích značeny jinak než v textu, používá střídavě pojem frekvence a kmitočet, ve spektrogramech je vyznačena výkonová spektrální hustota, kdežto při reálných měřeních je vyznačena amplituda apod. Je škoda, že autor nevěnoval stejné úsilí při výpočtu a vyhodnocení spekter, jak tomu bylo při provádění měření. Plete si základní pojmy, není jasné, jaké spektrum vlastně měří, čímž výsledky nelze porovnávat přesně matematicky, ale autor pouze hodnotí subjektivně tvar spolu nesouvisejících spekter. Přesto lze konstatovat, že zadání splnil. Je škoda, že musel vynaložit hodně úsilí při měření a pak výsledky správně nevyhodnotil.
eVSKP id 101927