Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Mravec, Filip

Studentka Aleksandra Dimidova zpracovala svou bakalářskou práci na téma interakce vezikulárních systémů a hydrofobně modifikovaných polymerů. Na základě rešerše byl zvolený jako vezikulární systém liposom na bázi dipalmitoylfosfatidylcholinu. Velkou otázkou byla samotná příprava vezikul vhodných pro interakci, kdy se ukázal problém s kvalitou vstupních surovin. Nicméně studentka našla vhodný a reprodukovatelný způsob přípravy a zvládla udělat i pilotní experimenty se zvoleným hydrofobně modifikovaným polymerem, palmitoylhyaluronátem sodným. I přes komplikace na začátku práce, lze považovat cíle bakalářské práce za splněné. Studentka pracovala samostatně, pečlivě, využívala konzultace a doporučuji její bakalářskou práci k obhajobě s výsledným hodnocením výborně/A.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	B
Závěry práce a jejich formulace	A
Využívání konzultací při řešení práce	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A
Splnění požadavků zadání	B
Studium literatury a její zpracování	A
Využití poznatků z literatury	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Kalina, Michal

Alexandra Dimidová se v rámci své bakalářské práce zaměřila na aktuální problematiku přípravy a charakterizace lipozomů na bázi fosfolipidů, které mohou nalézt potenciální budoucí uplatnění jakožto nosičové systémy aktivních látek v medicíně. Studentka laboratorně ověřovala několik postupů přípravy těchto vezikulárních systémů. Po úvodních nezdarech se ji podařilo optimalizovat přípravu lipozomů na bázi lecitinu. U těchto systémů následně studovala interakce s hydrofobně modifikovaným hyaluronanem (palmitoyl hyaluronát), který k lipozomům přidávala z ethanolového roztoku modifikovaného hyaluronanu. Studentka následně charakterizovala připravené systémy vizuálně na základě zákalu a rovněž za využití metod rozptylu světla (dynamický, elektroforetický). Tematicky se bezesporu jedná o zajímavou práci spadající do odborného zaměření Biokoloidního týmu na FCH VUT v Brně i studentčina studijního programu. Bakalářská práce v rozsahu 40 stran plus 4 strany příloh je dle formálních zvyklostí správně rozdělena na jednotlivé dílčí části (teorie – 15 str., rešerše aktuální literatury – 4 str., experimentální část – 4 str., výsledky a diskuze – 6 str., závěr – 1 str.). Studentka ve své bakalářské práci využívá celkem 65 zdrojů literatury, což je na daný typ zavěrečné práce poměrně vysoké číslo a svědči to o její dobré orientaci v odborné literatuře. Jednotlivé zdroje literatury jsou až na drobné výjimky správně citovány dle ČSN ISO-690. Z teoretické části práce je rovněž zřejmé, že studentka zvládla transformovat informace z odborné literatury do uceleného odborného textu. Z formálního hlediska a z pohledu typografie rovněž musím studentku pochválit, práce je až na drobné detaily (zkratky by měly být při prvním použití v textu vysvětleny, proměnné v textu mají být kurzívou, místy chybně použitý symbol znaménka „mínus“) psaná velmi dobrou a čtivou formou bez gramatických chyb a jiných formálních nedostatků. Experimentální data jsou vhodně zpracována a vhodně diskutována ve vzájemných souvislostech. K této část po odborné ani formální stránce prakticky nemám žádné výhrady. Snad jen drobnost, vzhledem ke studentčině velmi dobré práci s literaturou je trochu škoda, že v rámci diskuze nekonfrontuje svoje experimentální výstupy v kontextu s daty prezentovanými v odborné literatuře. Bakalářská práce Alexandry Dimidové splnila cíle vytyčené v jejím zadání, doporučuji ji k obhajobě a navrhuji ji ohodnotit stupněm „výborně“ (A).

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Využití literatury a její citace	B
Úroveň jazykového zpracování	A
Formální úroveň práce – celkový dojem	A
Závěry práce a jejich formulace	A

Navrhovaná známka: A

Otázky

1) Na obrázku 18 je znázorněna řada vzorku liposomů s rozdílným obsahem modifikovaného hyalurovanu. V titulku obrázku je uvedeno, že 1A je nejvíce koncentrovaný, 10A nejméně. Odpovídá toto značení vzorkům uvedeným v tabulce 5? Diskutujte naměřené velikosti částic ve vztahu k pozorované intenzitě zákalu (obr. 18).
2) Byla v práci ověřována časová stabilita vzniklých lipozomů lecitinu s přídavkem hyaluronanu? S rostoucím obsahem hyaluronanu se již hodnoty zeta potenciálu dostávají výrazně pod hranici stability.
3) Studentka v práci v distribučních křivkách z DLS využítvá tzv. normalizovanou intenzitu rozptýleného světla. V práci je na str. 29 uvedeno, že naměřené intenzity byly pro každé měření normalizovány, není ovšem popsáno jakým způsobem. Mohla by to studentka vysvětlit?