PETŘÍK, J. Příprava a studium fotokondenzátorů na bázi organických polovodičů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2025.

Posudek vedoucího

Kratochvíl, Matouš

Jiří Petřík splnil výborně všechny cíle tak, jak byly pro bakalářskou práci zadány. Studen při řešení postupoval s velkou mírou samostatnosti, z hlediska experimentální činnosti i vyhodnocení výsledků. V rámci řešení úspěšně přenesl postup zavedený na jiném pracovišti do podmínek FCH a umožnil tak další studium problematiky. Student pracoval výborně zvládl poměrně komplexní metodu depozice tenkých vrstev pomocí vakuového napařování a jejich následnou charakterizaci Práce přináší nové výsledky v oblasti organických fotokondenzátorů a příslib dalšího plodného výzkumu. Formální úroveň předložené práce bohužel nedosahuje úrovně studentova nasazení věnovaného experimentální činnosti. Věřím však, že i přes tyto nedostatky je odvedená práce kvalitní, a že se autor z chyb poučí. V souhrnu splňuje bakalářská práce Jiřího Petříka všechny požadavky, a proto ji doporučuji k obhajobě s hodnocením stupněm A („výborně“).

Posudek oponenta

Jakešová, Marie

Předkládaná bakalářská práce se zabývá návrhem a charakterizací organických fotokondenzátorů založených na tenkovrstvých polovodičových strukturách. V teoretické části autor představuje základní problematiku organických polovodičů, jejich optoelektronických vlastností a principy přípravy vrstev. Praktická část se zaměřuje na přípravu vzorků s různými kombinacemi organických materiálů a jejich optoelektronickou charakterizaci. Práce naplňuje zadání a obsahuje všechny formální náležitosti. V rámci experimentální části student provedl základní testování připravených vzorků a nad rámec zadání realizoval i orientační test stability. V textu však chybí jasné a explicitní vymezení cílů práce, což čtenáři znesnadňuje orientaci v metodologii i závěrech. Z jazykového hlediska je text zatížen četnými pravopisnými chybami, stylistickými nedostatky a překlepy (např. „fotokokndenzátorů“, „vyplívá“, „zařiízení“). Větné konstrukce jsou často zbytečně složité a komplikují porozumění. Významným problémem je také časté používání anglicismů a terminologická nepřesnost (např. „fotokapacitor“, „absorbanční spektra“, „pracovní funkce“). Z formálního hlediska práci chybí především odkazy na obrázky a tabulky v textu, což zásadně komplikuje čtení a pochopení výsledků. Grafická dokumentace tak zůstává oddělena od výkladu. V úvodních částech by práci výrazně prospěly vysvětlující ilustrace, například k delokalizaci -elektronů nebo k mechanismu separace nábojů. Některé chemické zkratky nejsou v textu vysvětleny (např. P3HT, PCBM), názvy chemických látek nejsou vždy uvedeny dle konvencí IUPAC (např. N,N- v názvu PTCDI by mělo být psáno kurzívou) a zdroj č. 14 není nikde citován. Teoretická část působí roztříštěně a jednotlivé pasáže nejsou dostatečně provázány. Vyskytují se v ní i věcně nesprávná tvrzení – například že excitony vedou elektrický proud (str.7), že základní energetická hladina S má nulovou hodnotu (str.8), že PTCDI je používán jako donor (str. 28), nebo že pozorované fotonapětí odráží míru vzniku excitonů (str.31). Vysvětlení fotoelektrického jevu je zavádějící a není uvedeno do jasného vztahu k efektu fotovoltaickému. Rovněž označování elektrod jako „anoda“ a „katoda“ je v práci nekonzistentní a místy působí matoucím dojmem. Zásadní obsahovou výtkou je nevysvětlená volba kombinace organických materiálů, zejména DTPP a PTCDI – obě látky jsou polovodiče typu n, a jejich kombinace tak neumožňuje efektivní separaci náboje. Ačkoliv energetické schéma tuto skutečnost potvrzuje, žádná motivace nebo hypotéza k volbě této kombinace v práci uvedena není. Experimentální část obsahuje detailní popis některých metod (např. výpočtu tooling faktoru), ale jiným chybí obdobná úroveň zpracování. Není uvedeno, podle jakých kritérií byly voleny tloušťky jednotlivých vrstev. Výsledky jsou prezentovány srozumitelně, avšak chybí opakovaná měření a statistické zhodnocení, která by umožnila přesnější interpretaci a závěry. Přes výše uvedené výhrady práce prokazuje základní orientaci v dané problematice a naplňuje požadavky na bakalářskou práci. Při důkladnější jazykové a odborné revizi by její úroveň mohla být výrazně vyšší. Doporučuji práci k obhajobě s hodnocením „Dobrý (C)“.

eVSKP id 162548